Botanická zahrada Chotobuz

Otevírací doba 

Zahrada bude otevřena v době květu sbírek od 9.5. do 31.6. a během akcí, každý den vyjma pondělí, od 9.00 do 17.00. Pokud to finanční situace dovolí, bude otevírací doba zahrady prodloužena po celou sezónu, tj. do konce září.

Přehled akcí

Mapa expozic Průhonické botanické zahrady


 

Průhonická botanická zahrada byla založena v roce 1963. Hlavní součástí nově vzniklé  botanické zahrady ČSAV Zahrada na Chotobuzi, kde se již od 40-tých let 20. století nacházelo pomologické arboretum a v té době i Průhonický park. Vlastní botanická zahrada byla budována na pozemcích arboreta.

Zahrada se již od doby svého vzniku specializuje na vybrané rody okrasných rostlin, na nichž dokumentuje a konzervuje variabilitu jak původních přírodních druhů, tak i vývoj šlechtění od nejstarších, prastarých, odrůd po současné novinky. Jedná se především o kosatce, pivoňky, denivky, růže a pěnišníky.

Zahrada byla až do poloviny devadesátých let přístupná veřejnosti pouze v akcích. Sloužila především k uchování genofondů a výzkumu. V roce 1994 byla díky grantu Ministerstva životního prostředí založena veřejně přístupná Expoziční zahrada podle architektonické studie prof.. I. Otruby. Na zahradě jsou vysázeny hlavní zástupci jednotlivých sbírek. Rostliny jsou vysázené chronologicky, od nejstarších po moderní.

V roce 2016 byla pro veřejnost zpřístupněná zbývající, zatím extenzivně udržovaná část zahrady, bývalé matečnice a sbírka botanických růží.

 

Expoziční zahrada, rozárium

Expoziční zahrada je intenzivně udržovaná plocha, jejíž základ tvoří záhonové výsadby. Z keřů se jedná především o pěnišníky, se kterými jste se mohli seznámit ve speciálu Botaniky č. 1/2014 a růže.

Sbírku kulturních růží založil prof. P. Svoboda. Byla vysazena v Arboretu Peklov v Kostelci nad Černými Lesy v letech 1954 až 1962. V roce 1963 při založení Botanické zahrady, kterou P. Svoboda jako první ředitel vedl, byla přesunuta na pozemky na Chotobuzi.

V současnosti je výsadba záhonových růží členěna do tří hlavních expozičních celků, na růže velkokvěté (čajohybridy a velkokvěté floribundy), mnohokvěté (floribundy a polyantky) a minirůže. Zvláštní záhon je věnován tak zvaným anglickým růžím, moderním růžím, které tvarem květu a vůní připomínají historické odrůdy. Na rozdíl od nich však kvetou celou sezónu. Podél záhonů je expozice popínavých růží. Kromě toho jsou v trávníku vysazené jednotlivé skupiny historických a sadových růží – odrůdy růže galské, bílé, vinné (rubiginosa – hybridy), a bedrníkolisté (pimpinellifolia hybridy).

Podél plotu s experimentální, nepřístupnou částí zahrady, jsou keře hybridních botanických růží.Ty vznikly jako výsledek hybridizačních experimentů Dr. D. Jičínské z konce šedesátých let, mnohé z nich jsou zajímavé sadové růže, které by mohly najít uplatnění v dalším šlechtění.

Záhonové výsadby jsou doplněné skupinami keřů, které dotvářejí expoziční celky a z části kryjí zázemí. Podél plotu jsou odrůdy ibišku syrského (Hibiscus syriacus) a v dolní části mladé keře dřínu japonského (Cornus kousa).

 

Botanické růže

Sbírku botanických růží založil Dr. I. Klášterský, přední evropský rhodolog, v roce 1934, v botanickém oddělení Národního musea. Sbírka se mnohokrát stěhovala, až v roce 1963 byla převezena do Průhonic. V době své největší slávy sloužila sbírka především pro výzkum. Od konce osmdesátých let byla pouze extenzivně udržována. Dnes výsadby revitalizujeme a připravujeme jako expozici pro veřejnost.

 

Matečnice

Matečnice sloužila původně jako zásobní plocha pro výsadby Průhonického parku. Založena byla v roce 1975. Začátkem devadesátých let byla plocha pouze extenzivně udržována, dřeviny však vyrostly a celý prostor získal parkový charakter.

Plocha bývalé matečnice je rozdělena do dvou částí. První, Arboretum I, přímo navazuje na Expoziční zahradu. Jeho kostru tvoří především borovice, jedle a smrky. S výsadbou keřového patra jsme začali před pěti lety ukázkou sortimentu opadavých azalek a českých odrůd pěnišníků. Doplněné jsou sortimentem odrůd hortenzie (Hydrangea macrophylla) ze skupiny Forever&Ever. Rostliny se vyznačují tím, že kvetou na letošních výhonech, což prodlužuje dobu kvetení a současně kvetení není ovlivněno namrznutím během zimy. Na Arboretum I navazuje centrální louka s nově vysázenými záhony denivek. Louka je lemovaná botanickými růžemi, na jejím jižním okraji je výsadba historických odrůd růží ze skupiny stolístek a mechovek. Dnešní stolístky vznikají od 16. století vzájemným křížením, nejvíce odrůd pochází z počátku 19. století. Vyznačují se mimo jiné velkým počtem korunních lístků a silnou příjemnou vůní. Mechovky je skupina stolístek, která se dá poznat podle zmnožených stopkatých na květní stopce i kalichu. Vypadají jako obrostlé mechem.

V druhé části, Arboretu II, se seznámíme se základním sortimentem keřů a stromů pěstovaných u nás v sedmdesátých a osmdesátých letech. Dřeviny byly získané nákupem v českých zahradních školkách a ze semen a sazenic z  botanických zahrad.

Jedná se o dříšťály (Berberis), kaliny (Viburnum), kdoulovce (Chaenomeles), kolkwitzie (Kolkwitzia), ptačí zoby (Ligustrum), pustoryly (Philadelphus), rybízy a meruzalky (Ribes), šeříky (Syringa), tavolníky (Spiraea), tavoly (Physocarpus) a trojpuky (Deutzia). Významnou součástí je kolekce zimolezů (Lonicera), kterou založil Ing. Z. Blahník, náš přední znalec tohoto rodu. Ze zajímavých keřů můžeme ještě jmenovat drmek pajasanový (Vitex negundo), modře kvetoucí keř z východní Asie. Z východní Asie pochází také žlutodřev vinobobovitý (Zanthoxylum schinifolium). Příbuzné druhy žlutodřevů se používají jako koření, sečuánský pepř. I tento druh má výrazně aromatické listy. Aromatické listy má také voskovník pensylvánský (Myrica pensylvanica). Indiáni rostlinu používali k barvení látek a z plodů získávali vosk.

Nově je matečnice doplněná výsadbou dřevitých pivoněk. Základem je sortiment pivoňky keřovité (Paeonia suffruticosa), jedné z nejstarších okrasných kulturních rostlin. Rostliny jsme získaly díky spolupráci s Botanickým ústavem čínské akademie věd a s Pekingskou botanickou zahradou.  Doplněné jsou odrůdami pivoňky Lemoineovy (Paeonia x lemoinei), která vznikla křížením pivoňky keřovité a žluté.

Na plochu arboreta navazuje březový háj a připravovaná expozice čínské flóry, ve které si můžeme prohlédnout mimo jiné zástupce čínských dříšťálů a zimolezů, pocházejících ze sběrů botanické zahrady HLMP.

O zahradě

O sbírkách

O pěstovaných rostlinách

Expoziční celky

Rozárium a iridárium

Expozice

Expozice kosatců

 

Expozice pěnišníků a azalek

Expozice růží

Expozice pivoněk

 

Expozice denivek

 

Zpravodaj botanických zahrad 46/1996

Historie rozária na Chotobuzi

Sbírka růží botanické zahrady na Chotobuzi vznikala nezávisle na výsadbách v Průhonickém parku i šlechtění ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví.
13 Zobrazení celý článek »
růže | Pavel Sekerka | 14.12.2017
Historie rozária na Chotobuzi

Historie růží v Průhonicích

Autor textu: Jiří Žlebčík
13 Zobrazení celý článek »
růže | Pavel Sekerka | 14.12.2017
Historie růží v Průhonicích

Základní dělení archaických kosatců

Autor textu: Milan Blažek
28 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 22.11.2017
Základní dělení archaických kosatců

Archaické aneuploidní kosatce

Autor textu: Milan Blažek
27 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Archaické aneuploidní kosatce

Diploidní hybridní kosatce

Autor textu: Milan Blažek
27 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Diploidní hybridní kosatce

Specifikace archaických zahradních kosatců

Autor textu: Milan Blažek
13 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Specifikace archaických zahradních kosatců

Třídění kosatců z hlediska historické hodnoty

Autor textu: Milan Blažek
15 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Třídění kosatců z hlediska historické hodnoty

Historické zahradní kosatce sekce Iris

Autor textu: Milan Blažek
20 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Historické zahradní kosatce sekce Iris

Kosatce jako jedna z prvních genofondových sbírek

Autor textu: Milan Blažek
17 Zobrazení celý článek »
kosatce | Pavel Sekerka | 20.11.2017
Kosatce jako jedna z prvních genofondových sbírek

(zobrazeny záznamy 1 - 10 z celkového počtu 82)