Počátky českého šlechtění rodu Hemerocallis se dohledají jen těžko...
V návaznosti na druhý článek o denivkách by bylo na místě ještě trochu pohovořit o denivkách českých a moravských. Už je objasněn původ a vývoj šlechtění rodu Hemerocallis, nicméně v našich krajích je to poměrně oblíbená trvalka a její šlechtění probíhá i u nás. Tedy ne všechny denivky jsou americké ... a pokud se v mezinárodním registru odrůd denivek vedeným American Hemerocallis Society (AHS) nacházejí kultivary pojmenované ‘Bohemian Garnet’ (český granát), ’Farewell to Czechoslovakia’ (rozloučení s Československem) nebo ’Scandal in Bohemia’ (skandál v Čechách), téma je na světě.
Počátky českého šlechtění rodu Hemerocallis se dohledají jen těžko. Ucelenou publikaci, která nesla výstižný název „Výzkum světových sortimentů trvalek Hemerocallis“ vydala ve VUKOZ Pruhonice roku 1984 Ing. Milada Opatrná. A jak píše Fous (zahradaweb.cz/denivky, 2005) „Během pokusu konaného v letech 1973 - 1980 bylo sledováno 109 odrůd a z hlediska použití bylo následně pro zahradní architekturu vybráno 18 základních a deset v hodných doplňkových odrůd. S určitým ohledem na toto hodnocení se značná část této sbírky drží v kultuře podnes coby časem prověřené sorty.“ V jejím dlouholetém zkoumání však není ani zmínka o kultivarech české provenience.
A přitom již tehdy se šlechtění věnoval po několik let pan Šťastný od Jaroměře. Byl jedním z mála, který k nám ke konci let sedmdesátých dovážel zahraniční sortiment denivek do své soukromé sbírky, a to jako soukromou zálibu vedle mezinárodního obchodováni se sklem. Netrvalo dlouho a první semenáče z jeho šlechtění začaly kvést. Pokud se ale dnes budete snažit dohledat datum vyšlechtění jeho kultivarů, nesoucích před jménem CZ (např. ‘CZ Super Kanár’), většinou narazíte na rok 2002 nebo 2003. To je rok introdukce odrůdy do kultury, v tomto případě uvedení do prodeje. Dnes lze spatřit ukázky tohoto šlechtění např. v Botanické zahradě hl.m. Prahy v Tróji a nebo v Průhonické botanické zahradě. Zde je k vidění téměř kompletní sortiment pana Šťastného (63 odrůd) jako součást genofondových sbírek, které jsme v létě 2016 zpřístupnili návštěvníkům. Vytvořili jsme samostatnou expozici věnovanou českým denivkám na centrální louce zahrady vedle arboreta.
Spolu s těmito odrůdami je v nové expozici k vidění ještě šlechtění od dalších 4 českých zahradníků a jako taková je sbírka českých denivek unikátem v rámci botanických zahrad. Jedinečně zde můžete shlédnout také téměř kompletní sortiment kultivarů Hemerocallis od pana Jiřího Dudka z Ostravska. Do nové expozice bylo vybráno 31 odrůd, které mají svůj vlastní záhon, a ještě několik jsme jich ponechali v zázemí. Je patrné, již na první pohled, že jeho odrůdy vznikly z křížení jiného výchozího materiálu, jak to u různých šlechtitelů bývá. Některé z nich se dají snadno identifikovat tím, že v názvu mají jméno Dudek (např. ‘Otto Dudek’).
Moravské provenience je další série kultivarů od pana Petra Mimránka ze Zlínska. Jeho šlechtění je rovněž věnován samostatný záhon v nové expozici českých denivek, který ukazuje 15 kultivarů (např. ‘Kardinál Tomášek‘,‘Mysločovice‘). Nutno dodat, že tento šlechtitel, asi zatím jediný, získal za svou práci ocenění od německého zahradnického spolku Gesellschaft der Staudenfreunde, který pořádá přehlídky novinek šlechtění.
Na druhou stranu, skutečnou registraci kultivaru v mezinárodní databázi dotáhl do konce jediný český šlechtitel, pan Antonín Ressel. Krátce před svou smrtí registroval dvě odrůdy: 'Bohemian Child Band‘ (Ressel, 1995) a ‘Bohemian Garnet‘ (Ressel, 1995). A jak se to občas stává, druhá zmíněná odrůda se nenávratně ztratila někde v propadlišti dějin. Víme o ní je jen to, co uvádí databáze (height 25in (64cm), bloom 6.25in (16.0cm), season EM, Semi-Evergreen, Tetraploid, Bright dark red self with yellow to green throat. (Superlative × Baltimore Oriole) ) Tu prví lze spatřit v botanické zahradě spolu s dalšími neregistrovanými odrůdami původem z Varnsdorfu. Zajímavostí je, že na počest tohoto šlechtitele se jmenuje i jedna denivka německá: Anton Ressel (Juhr, 1996). Ovšem to, jak je šlechtění denivek svázáno s lidskými osudy, spojuje různé konce světa a podléhá vlivu mezilidských vztahů, je dlouhý příběh.
Další sekci českého a moravského šlechtění denivek představují jihočeské kultivary od pana Pavla Roubína. Z nich je v zahradě k vidění 30 vynikajících odrůd (např. ‘Paron Beauty Margaret‘,‘Paron Generál Kotil‘)
Dále tu máme řadu šlechtitelů, kteří se denivkám věnují čistě pro radost a nestojí příliš o publicitu. Často mívají ohromnou soukromou sbírku, kterou by jim mohla závidět většina botanických zahrad a šlechtí proto, že je to baví a jsou zvědaví, co z toho bude. To je ale hnacím motorem většiny šlechtitelů... Nadšených „zahrádkářů“ je mnoho a i když jednou za čas vyprodukují kvalitní semenáč, nešlechtí cíleně, souvisle a s určitým cílem
Sbírka denivek (Hemerocallis) v Průhonické botanické zahradě je zařazena do „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“ v rezortu Ministerstva zemědělství ČR. Tento program zajišťuje udržování vybraných rostlin jako genofondu a jeho cílem je zachovat je pro budoucí generace. Tyto vybrané rostliny můžeme nazývat kulturním dědictvím, nebo dokladem vývoje šlechtění a slouží k zachování lokálního genofondu, či jako potenciální zdroj genů pro šlechtění nové. Jednotlivé položky Národního programu jsou vedené v mezinárodní databázi Grin Global.
A na závěr se opět vraťme k citovanému registru odrůd denivek AHS. Víme již, co se skrývá pod názvem ‘Bohemian Garnet‘ (český granát) a že jsou v databázi i další české stopy. Z mnoha dalších jmen můžeme jen hádat, dovolme si trochu nadsázky... Stále zůstává záhadou, kdo byl pan Fencl, který registroval v roce 1993 kultivar s názvem Farewell to Czechoslovakia (tedy rozloučení s Československem). Pocházel původně z Aše (odrůda ‘Asz‘, Fencl, 2005), měl rád pivo (‘Radigast‘, Fencl, 2000) a co měl na mysli pojmenováním odrůdy ‘Apache Srpenova Zlaticka‘ (Fencl, 2007)? Nebo jinak, co se má zkontrolovat (Czech It Out, Shimek, 1993)? A myslel Ted Petit na první povídku Sherlocka Holmese nebo na nějaký konkrétní český skandál, když dal své denivce jméno ‘Scandal in Bohemia’ (Petit, 2011)?
Na každý pád, sbírka denivek Průhonické botanické zahrady je rozsáhlá a velmi pestrá. Rozhodně stojí za shlédnutí a to nejen, o prázdninách, když kvetou denivky. Zahrada je otevřena v době květu sbírek, většinou od května do konce září, denně kromě pondělí, a to devíti do sedmnácti hodin.
