Pomologické arboretum

Mobilní verze

Autor: Ing. Vladimír Polesný

 

Ovoce je souborný název jedlých plodů, plodenství a semen různých kulturních i planých druhů dřevin i bylin. Ovoce je biologicky významnou složkou potravy, zdrojem vitamínů, minerálních solí, cukrů a mnohých látek specifických pro zdraví člověka.

Ovocné plodiny mírného pásma dělíme podle plodů na jádroviny, peckoviny, skořápkoviny a drobné ovoce. Jádroviny zahrnují ovocné druhy mající nepravé plody (malvice s jádry). tj. jabloň, hrušeň a kdouloň. Z botanického hlediska k jádrovinám náleží i mišpule, jeřáb a arónia, které se však z praktického hlediska řadí k drobnému ovoci.  

 

Rod hrušeň

 

Hrušně jsou stromy nebo keře, zřídka stálozelené, větve někdy trnité. Plod je malvice (známá hruška) různé velikosti, kulovitá, hruškovitá nebo vejcovitá, zelená, různě žlutá až nahnědlá.

Hrušně řadíme k ovoci jádrovému.

Existuje asi 30 druhů (některé zdroje uvádějí jen 20 druhů) rozšířených původně v mírném pásmu Evropy až po východní Asii, severní Afriku(Atlas) a Írán.

Většina pěstovaných odrůd hrušní se zařazuje k druhu hrušeň obecná Pyrus communis L., která roste divoce v jihozápadní Asii. Pravděpodobně vznikla jako dávný kříženec několika maloasijských druhů. Do střední Evropy se dostala taktéž přes Řecko a Itálii.

Současný počet kultivarů pěstovaných hrušní bývá odhadován na 5000, z toho v České republice se pěstuje asi 500-600 kultivarů.

Rod Pyrus L.  se šířil také na východ, kde dal vzniknout více jak tisícovce moderních odrůd čínských, japonských a korejských hrušní. 

Významné druhy hrušní

  • Hrušeň planá, polnička  Pyrus pyraster (L. ) Burgsd.

Strom vysoký 7-20m, někdy i velký keř, plody kulovité široké  1-3cm. Rozšířen v Evropě, kromě severních oblastí.

 

  • Hrušeň syrská Pyrus syriaca Boiss

Je to menší trnitý strom původem z Kypru a Malé Asie. Plody má hruškovité asi 3cm velké.

 

  • Hrušeň hlošinolistá  Pyrus elaeagrifolia Pall.

Menší trnitý strom původem z Malé Asie. Plody má kulovité až vřetenovité, asi 2cm v průměru, zelené.

 

  • Hrušeň kavkazská Pyrus caucasica Fed.

Trnitý strom vysoký 10 až 20m, rozšířený na Kvkaze, v severní a jihozápadní Anatolii. Plody má kulaté až mírně zploštělé.

 

  • Hrušeň mandlovitá Pyrus spinosa Forsk.

Keř nebo strom až 6m vysoký, často trnitý. Plodymá kulovité, 2-3cm velké, žlutohnědé. Spolu s výše uvedenými druhy se pravděpodobně účastnila na vzniku hrušně obecné Pyrus communis L.

 

  • Hrušeň písečná Pyrus pyrifolia Nakai

Je strom 5-12m vysoký, domovem ve střední a západní Číně. Plody má téměř kulovité, asi 3cm v průměru, hnědé, světle tečkované.

 

  • Hrušeň ussurijská Pyrus ussuriensis Maxim.

Pochází ze severovýchodní Asie. Je to strom až 15m vysoký, plody má téměř kulovité, zelenožluté, 3-4cm v průměru, dužina je tuhá, nejedlá.

 

  • Hrušeň Bretschneiderova, Pyrus bretschneideri Rehd.

Domovem v severní Číně. Strom středně vysoký, plody vejcovitě kulovité až téměř kulovité, žluté 2, 5-3cm dlouhé, dužina bílá, šťavnatá. v Číně konzumované ovoce. Spolu s hrušní písečnou a ussurijskou jsou základem komerčních odrůd moderních čínských, japonských a korejských hrušní.

 


 

Některé zahraniční a domácí odrůdy hrušně obecné  Pyrus communis L.  na Chotobuzi:

  •  Boscova lahvice
  • Clappova
  • Charneuská
  • Conference
  • Lucasova
  • Madame Vertë
  • Pařížanka
  • Thirriotova
  • Wiliamsova  červená
  • Jakubka česká
  • Koporečka
  • Libovická máslovka
  • Muškatelka šedá
  • Solanka

Aktuální přehled hrušní ve fruticetu naleznete v databázi florius.

 

 Rod jabloň Malus MiII.

 

Jabloně jsou stromy nebo keře,opadavé,někdy trnité.Plod je malvice, na vrcholu s vytrvajícím nebo opadavým kalichem, hruškovitá, tupě kuželovitá, podlouhle vejcovitá.široce kulovitá nebo kulovitá, zelená, různě nažloutlá, načervenalá , naoranžovělá či purpurová, různě velká. Jabloně řadíme k ovoci jádrovému.

Známe asi 35 druhů (někdy uvádíme až 50) původem z mírného pásma Evropy, Asie a severní Ameriky.

Většina u nás pěstovaných odrůd jabloní se z botanického hlediska zařazuje k druhu jabloň domácí Malus domestica Borkh. Podle nedávných výzkumů analýzy DNA se předpokládá že jabloň domácí a její variabilita vznikla tisíce let trvajícím vývojem ze středoasijské jabloně Malus sieversii M.Roem.bez významnější účasti jiných druhů. Do střední Evropy se jabloň domácí dostala přes Řecko a Itálii v období římského císařství.

V procesu vývoje kulturních jabloní a později v rámci jejich záměrného šlechtění vzniklo ve světě asi 30-35000 odrůd, z nichž se jen 10000 uchovává v rámci odrůdových kolekcí nebo  sbírek genofondu. Území bývalého Československa dalo vznik nejméně 500 popsaných odrůdám, nichž významnou část tvoří staré lokální odrůdy.Ve sbírkách ČR se nyní uchovává přes 1300 odrůd jabloní, avšak z toho množství se jen  10% šlechtitelsky  využívá.

 


 

Některé zahraniční a domácí odrůdy jabloně domácí Malus domestica Borkh. pěstované v Chotobuzi:

 

  • Golden Delicius
  • Baumannova reneta
  • Fameuse
  • Lansberská reneta
  • Oldenburgovo
  • Ortely
  • Parména zlatá zimní
  • Red Bird
  • Wealthy
  • Hetlina
  • Chodské
  • Jadernička moravská
  • Kralické
  • Panenské české 

Aktuální přehled jabloní ve fruticetu naleznete v databázi florius


Další významné druhy jabloní

  • Jabloň lesní Malus sylvestris MiII.

Strom či keř vysoký až 7m, plody má 2-4 cm široké, kulovité, žlutozelené s červeným líčkem, trpce kyselé. Rozšířen je v celé Evropě, kromě nejsevernější  oblasti. 

 

  • Jabloň slivoňolistá Malus prunifolia (Wild)Borkh.

Je zavedená ze severovýchodní Asie.Je to menší strom vysoký 5(10)m, plody má vejcovité, 2cm široké, žlutozelené až červené. Existuje mnoho kultivarů.

 

  • Jabloň drobnoplodá Malus baccata (L.) Borkh.

Strom nebo keř až 5m vysoký,plody více méně kulovité,asi 1cm v průměru,žluté s červeným líčkem.Původem od severovýchodní Asie až po severní Čínu.

 

  • Jabloň nízká Malus pumila MiII.

Vyskytuje se nejvíce ve střední Asii a poměrně značně zasahuje do jihovýchodní Evropy. Je to strom či keř zpravidla 5m vysoký. Plody má velké, žluté, červené.

 

Ovocné stromy v Průhonicích na Chotobuzi.

 

Původně sloužily pozemky na Chotobuzi jako Státní pomologické arboretum.V tomto arboretu byly zastoupeny ovocné odrůdy vzniklé u nás a odrůdy cizího původu, o nichž se dalo předpokládat, že budou mít význam v našich půdních a povětrnostních podmínkách.

Výsadby ovocných stromů pocházely z přípravné školky výzkumného českého pomologi Jana Říhy (1853-1922) v Chlumci nad Cidlinou. Tyto výsadby byly nejprve v roce 1926 realisovány v Újezdě u Průhonic a v roce 1946, z důvodů tamních nepříznivých stanovištních podmínek, konečně přesunuty na nově získaný pozemek na Chotobuzi.

 

V roce 1965, tedy dva roky po založení Botanické zahrady Chotobuz, byl stav ovocných dřevin následující:

  • jabloní zde bylo 327odrůd, přes 1200 stromů
  • hrušní 80 odrůd, přes 250stromů.

V průběhu následujících let zde z důvodů různých reorganizačních změn sbírky ovocných dřevin ustoupily výsadbám růží, pěnišníků, kosatců aj. Plochy výsadeb i sortiment ovocného arboreta se zúžil.

 

V začátku roku 2012, kdy byla provedena revize výsadeb, zde zbylo:

  • jabloní 56 odrůd, přes 190 stromů
  • hrušní 66 odrůd,přes 130 stromů.

Ovocné arboretum, fruticeum, jehož základ pochází z Říhových sbírek, navazuje na naše nejstarší ovocnářské tradice a i přes markantní snížení počtu ovocných dřevin i počtu pěstovaných odrůd bylo zachováno.

 

V současné době byla mezi Botanickým ústavem a Ekologickým centrem Meluzína - regionální centrum asociace Brontosaurus uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci na záchově genofondu ovocných dřevin fruticeta na Chotobuzi.

EC Meluzína provede pomologický průzkum a celkové zhodnocení zbylých výsadeb. Navrhne přírodě blízký management sadu a podle svých možností se bude spolupodílet na jeho údržbě.

S archivními odrůdami ovocných dřevin ve sbírce Ekologického centra Meluzína se můžete seznámit zde.

 

Josef Eduard PROCHE (1822-1908)

 

Ovocnář, šlechtitel, pomolog. Narodil se v rodině městského důchodního v Novém Bydžově, studoval v Jičíně, ale po smrti otce se vyučil obchodníkem. Po neúspěchu v podnikání se usadil na malé zemědělské usedlosti ve Sloupně. Od  roku 1862 se věnoval jen pěstování a studiu ovocných plodin - činnosti, ke které od mládí inklinoval. Měl velmi dobré kontakty s našimi i cizími pomology a ovocnáři (Říhou, Bláhou, Šámalem, Maruškou, v Rusku se synem Boženy Němcové Jaroslavem Němcem a jeho prostřednicvím s knížetem A.Gagarinem, předsedou  carského ovocnářského spolku, dále se Spatném, Leroyem, Oberdieckem, Lucasem aj.) Proche shromáždil velké množství ovocných odrůd, které studoval, popisoval, hodnotil a využíval k vlastnímu šlechtění i šíření v okolí.Ve svém ovocném arboretu soustředil 1373 odrůd. Podařilo se mu získat mnoho hodnotných odrůd, zvláště jabloní. První jeho odrůdou bylo Daňkovo jablko(1851), které pojmenoval po  chlumeckém sládkovi Josefu Daňkovi (příznivci B.Němcové). Rodičovské páry vybíral Proche se záměrem získat šlechtěnce s ovocem výrazné chuti při zachování ostatních dobrých vlastností.


 

Z jeho odrůd se v zahradách delší dobu zachovaly odrůdy jabloní

  • Daňkovo
  • Fialkové
  • Božena Němcová
  • Jaroslav Němec
  • Gagarinovo
  • Velkokníže Mikuláš
  • Vytoužené
  • Česká pochoutka
  • Ideál
  • Oberdieckovo
  • Libernáč sloupenský
  • Malinové sloupenské

 Z hrušní:

  •  Vanilková

 

Proche prodával šlechtěnce též zahraničním podnikům, například L.Spathovi. Později jeho odrůdy soustřeďoval v Chlumci n.Cidlinou Jan Říha a většinu jich přenesl do nového arboreta v Újezdě u Průhonic K. Kamenický. Vroce 1953 byly některé jeho odrůdy vystaveny na celostátní výstavě krajových odrůd v Zemědělském muzeu a pořízeny jejich odlity. Při přípravě mezinárodní ovocnářské výstavy v Petrohradě v r.1894 byl Proche jako nejznámější  český pomolog přizván do soudcovského sboru. Prochemu bylo již 72 roků a proto do sboru doporučil nadějného a později velmi úspěšného pomologa J.Říhu. Porche kromě  více než 100 vyšlechtěných odrůd zanechal mnoho rukopisných záznamů, poznámek a pomologických kreseb. Rukopisy uložené v archivu J.Vaňka nebyly dosud soustavně zpracovány a vyhodnoceny. Pomolog a šlechtitel Proche ovlivnil vývoj ovocnictví v blízkém okolí i v Českých zemích.