Konference botanických zahrad 2013 - Program

Mobilní verze

Program konference

Genofondy rostlin v zahradní tvorbě

Konferenci pořádá Unie botanických zahrad, Botanická zahrada HLMP, Botanický ústav AVČR, Katedry zahradnictví FAPPZ ČZU a Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU.

Organizační výbor: Pavel Sekerka, Petr Hanzelka, Pavel Matiska.

Vložné : 350 Kč

Vyžádaní přednášející vložné neplatí. Studenti ČZU mají  vstup na přednášky zdarma, vstup na přednášky 26.9. v Průhonicích je otevřený pro pracovníky BÚ AV ČR.

Posezení na vinici: 200 Kč

Sborník v tištěné formě: 200 Kč

Sborník v elektronické podobě bude ke stažení zdarma.

Cena ubytování na kolejích ČZU je ke stažení dole.

24. 9. - Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU

Zahájení konference

8.00 - 9.30      Prezence 
9.30 - 9.45
9.45 - 10.00  Zahájení

Konferenci zahájí prof. Pavel Tlustoš, děkan FAPPZ a Věra Bidlová, prezidentka Unie botanických zahrad ČR.

Rizika

10.00 - 11.00 Růžička Tomáš: Opatření proti zavlékání a šíření škodlivých organismů
Globalizace obchodu a cestovního ruchu zvyšuje riziko zavlékání a šíření nepůvodních druhů do nových oblastí. K omezování rizika zavlečení, usídlení a následného dalšího šíření nebezpečných organismů, které škodí rostlinám, je zaveden systém fytosanitární regulace. Fytosanitární regulační opatření v ČR vycházejí ze společné fytosanitární legislativy EU. Tato legislativa se průběžně mění, objeví-li se nová rizika nebo usoudí-li se, že fytosanitární opatření pro určité škodlivé organismy pozbyla smyslu. V současné době se v EU připravují rozsáhlé změny systému fytosanitární regulace. Fytosanitární předpisy se bezprostředně dotýkají činnosti botanických zahrad, které mohou být zdrojem šíření organismů škodících rostlinám. Na úseku rostlinolékařské péče, která zahrnuje jak oblast fytosanitární, tak i oblast používání přípravků na ochranu rostlin, jsou v ČR od počátku roku 2014 připraveny významné institucionální změny.
 
11.00 - 11.45 Ponert Jan: Genetická a epigenetická eroze rostlin v kultuře 
 
11.45 – 12.00 Diskuze
 
12.00 - 12.45 Oběd
 
13.45 - 14.30 Hejda Martin: Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů  
Invaze nepůvodních rostlin představují významnou součást změn v současné krajině. Velkoplošné disturbance, ale i pokles intenzity tradičního obhospodařování, se považují za hlavní příčinu úspěchu invazních druhů, v souladu s tzv. teorií fluktuujících zdrojů (Hobbs & Huenneke 1992). Jen malá část nepůvodních druhů se stává invazními – většina není schopna vytvořit v invadovaném areálu stabilní populace a exponenciálně se šířit. Pokud je nepůvodní druh úspěšný a v novém areálu se šíří, pak invaze obvykle začíná v narušované, člověkem silně ovlivněné vegetaci a teprve později dochází u některých druhů k invazi polopřirozených a přirozených společenstev.

Naprostá většina nepůvodních druhů rostlin byla introdukována úmyslně, nejčastěji jako okrasné druhy. Toto se týká i našich nejproblematičtějších invazních druhů (Reynoutria sp. div., Heracleum mantegazzianum, Rudbeckia laciniata a Rumex alpinus), u kterých bylo pozorováno více než 50 % snížení druhového bohatství v invadované vegetaci oproti analogické vegetaci neinvadované.

Invazní druhy rostlin snižují lokální diversitu invadovaných společenstev, ale zároveň způsobují homogenizaci flór větších geografických celků. Mezi závažné velkoplošné důsledky invazí patří degradace pastvin (invaze Centaurea sp. div. a Cirsium arvense v USA, invaze rodu Opuntia v Austrálii), snížení dostupnosti vody a zasolování půdy (invaze Tamarix sp. div. na JZ USA).

I když existují příklady úspěšných eradikací invazních druhů (zejména metodou tzv. biokontroly), prevence invazí je levnější a účinnější. Proto je třeba se odpovědně zabývat tím, jaké druhy jsou v rámci hortikultury introdukovány. Při hodnocení rizik invaze konkrétních druhů je také nutné brát v úvahu vývoj klimatu. Je možné, že v budoucnu dojde k invazím teplomilných druhů, např. Agave americana, Opuntia sp. div., Pawlownia tomentosa nebo Yucca filamentosa

 
13.00 - 13.45 Perglová Irena, Pergl Jan: Weed Risk Assessments - poznáme budoucí trifidy?
14.30 - 14. 45 Diskuze 

Genofondy jejich význam a prezentace veřejnosti

15.00 - 15.30 Hanzelka Petr: Zahradní proměna rodu Echinacea
15.30 - 16.00 Uher Jiří: Helenium: genové zdroje, vývoj sortimentů a jejich hodnocení
Rodu Helenium náleželo na 35 severoamerických druhů, rozdělovaných tradičně pěti stěží přirozeným sekcím; nedávno byly ještě rozšířeny o deset druhů někdejších rodů Actinea a Cephalophora. Počátkem minulého století se v zahradách objevují první hybridy z křížení několika druhů náležejících hned třem sekcím (Helenium, Leptopoda a Tetrodus) a k roku 1930 je nabízeno patnáct odrůd. V současné době je nabízeno na 130 odrůd převážně z anglického, německého a holandského šlechtění. Přehled přibližuje nejpěstovanější taxony,  hybridy s jejich dostupnými kultivary a s hodnocením jejich uplatnitelnosti zahradách.
 
Během dne bude možné individuálně navštívit Botanickou zahradu Fakulty tropického a subtropického zemědělství.
 
 

25. 9.   Orientální salonek trojského zámku

Legislativní rámec práce s rostlinami v botanických zahradách a sbírkách

9.30 - 10.15    Roudná Milena: Rostliny botanických zahrad jako součást historického a kulturního dědictví v kontextu mezinárodních smluv
Využívánín rostlin je úzce spjato s rozvojem lidské civilizace od jejího samého počátku a prolíná se všemi historickými obdobími. Ve starověku byly rostliny využívány především pro obživu a zabezpečení dalších základních potřeb člověka. Nicméně jsou důkazy o využívání rostlin i pro okrasné účely (kresby v egyptských hrobkách, visuté zahrady v Babylonu event. u řeky Tigris, staré římské zahrady). Ve středověku  vzrostl význam léčivých i užitkových rostlin (zejm. klášterní zahrady). Uplatnění našly okrasné rostliny především v souvislosti s rozvojem islámských zahrad. Využívány byly rostliny místní, až v novověku dochází k obohacení sortimentu o rostliny exotické v návaznosti na rozvoj zámořských cest. Ty jsou využívány i v okolí šlechtických sídel v souvislosti se Rostliny botanických zahrad jako zakládáním parků, později i v městské zeleni, jakož i k obohacení sortimentu v botanických zahradách, zakládaných od 12. století. Další cenné rostliny, užitkové i okrasné, vznikly cíleným šlechtěním. Naznačené procesy vedly k rozšíření variability pěstovaných rostlin a k zachování některých dnes již historicky a kulturně cenných taxonů.
Moderní civilizace však působí negativně na tuto rozmanitost, a to především v následujících směrech: nadměrným využíváním rostlinných zdrojů, znečišťováním prostředí a rozvojem chorob, ztrátou vhodných stanovišť a jejich degradací, šířením nepůvodních invazních rostlin, v určitých aspektech též změnou klimatu. Aktivity vedoucí k ochraně a zachování rostlinných historických hodnot rozvíjejí různé organizace, včetně mezinárodních, které iniciovaly k tomuto účelu i přijetí několika mezinárodních smluv, jakožto právně závazných nástrojů. Některé historicky cenné objekty se dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO, a to hlavně díky zavedení nové – smíšené kategorie, spojující přírodní a kulturní hodnoty v jednom celku.
 
10.15 - 11.00 Klouček Ondřej: CITES
11.00 - 11.45 Říhová Pavla: Kontroly rostlin podléhající CITES
 
11.45 - 12.00 Diskuze
 
12.00 - 13.00 Oběd
 
13.00 - 13.45 Bert (L.J.W.) van den Wollenberg: The Nagoya Protocol and the upcoming EU law
13.45 - 14.30 Zuzana Tollrianová, Zedek Vlastimil: Nagojský protokol a související legislativa EU a ČR
14.30 - 15.15 Bert (L.J.W.) van den Wollenberg: IPEN, the easiest way for botanic gardens to comply with the new EU law
15.15 - 15.45 Diskuze k Nagojskému protokolu
 

25. 9. Botanická zahrada HLMP

 
16.30 - 18. 00 Exkurze po expozicích Botanické zahrady
 
18.00 - 22.00  Posezení na vinici
 
 

26. 9. Rytířský sál Průhonického zámku

Databáze a evidence genetických zdrojů

10.00 - 10.20 Dotlačil Ladislav: 20 let Národního programu
Studium, uchování a využívání genofondů zemědělských plodin má na teritoriu České Republiky dlouhou tradici. Již počátkem dvacátého století se výzkumné a šlechtitelské stanice systematicky věnovaly shromažďování a zkoušení odrůd. V létech 1951 až 1954 byly  uchované materiály shromážděny  v nově založených výzkumných ústavech. Od sedmdesátých let začala národní  koordinace práce s genofondy,  v roce 1989 zahájila provoz Genová banka. Na tyto aktivity navázal v roce 1993 Národního programu MZe ČR pro genetické zdroje rostlin (NP), který  nyní prostřednictvím 12 zúčastněných institucí zajišťuje konzervaci,hodnocení, evidenci  a využívání genetických zdrojů. NP vychází ze zákona 148/2003 Sb. a z uzavřených mezinárodních dohod, k jejichž plnění rovněž přispívá. V kolekcích účastníků NP je nyní shromážděno přes 52 tisíc položek.
 
10.20 - 11.00 Dotlačil Ladislav, Faberová Iva, Holubec Vojtěch, Papoušková Ludmila: Genetické zdroje rostlin, jejich hodnota a dostupnost pro uživatele.
Šlechtění se od počátku minulého století významně podílelo na zvyšování výnosů zemědělských plodin a v posledních 3 desetiletích se stalo u mnoha plodin faktorem rozhodujícím. Vzhledem ke skutečnosti, že nelze počítat s rozšiřováním zemědělské půdy ani zvyšovánímjiných  vstupů má šlechtění rozhodujícím význam pro udržitelný rozvoj zemědělství. Podmínkou úspěchu šlechtění je uchování a studium genetických zdrojů rostlin jako nenahraditelného zdroje nové genetické diversity a aplikace biotechnologických metod při studiu genofondů a v procesu šlechtění. Jako genetické zdroje jsou tradičnně využívány moderní i staré odrůdy, krajové odrůdy, genetické linie        a plané příbuzné druhy- s využitím genetických manipulací ale i druhy zcela odlišné.  Vedle výnosů a kvality produkce je významným předpokladem úspěšného šlechtění rovněž zabezpečení širokého genetického základu odrůd, pro zajištění jejich stability a adaptace k měnícím se podmínkám prostředí. Uchování,zajištění  dostupnosti a efektivního využívání genetických zdrojů jsou proto strategickým posláním globálního významu, jak potvrzují i mezinárodní dohody o genetických zdrojích.  
 
11.00 - 11.45 Blažek Milan: Různá pracovní zaměření při práci s genofondem a vztahy mezi nimi
 
11.45 – 12.00 Diskuze
 
12.00 - 13.00 Oběd
 
13.00 - 13. 45 Faberová Iva,  Papoušková Ludmila:  GRIN-Global – nový informační systém pro genetické zdroje rostlin

Dokumentace genetických zdrojů rostlin využívaných pro výživu a zemědělství (GZR) v České republice je založena na uživatelském programu EVIGEZ, který je provozován centrálně na koordinačním pracovišti v genové bance VÚRV,v.v.i Praha od roku 1994. Zároveň je program rutinně využíván i lokálně v síti dalších 11 spolupracujících plodinových ústavů-účastníků  Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity.  Aktualizované základní informace o plodinových kolekcích vedených v ČR jsou dostupné na webovém katalogu genetických zdrojů rostlin EVIGEZ http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/ a v současnosti zahrnují více než 52 tisíc položek.V letech 2008-2010 proběhl v USA projekt GRIN-Global, jehož cílem bylo vytvoření komplexního programového vybavení zahrnujícího veškeré činnosti s GZR aplikovatelné obecně v genových bankách.

Projekt GRIN-Global byl iniciován pracovišti USDA-ARS a podporován byl významnými mezinárodními institucemi Global Crop Diversity Trust a Bioversity International. Výsledný produkt GRIN-Global je volně dostupný, obsahuje všechny moduly potřebné pro práci s genovými zdroji rostlin, byl vytvořen na základě dlouhodobé zkušenosti a poskytuje možnosti dalšího rozvoje. Součástí je modul určený pro administraci systému  a pro primární uživatele - kurátory kolekcí. Pro širší veřejnost je určena vlastní webová stránka, která umožňuje vyhledávání informací a objednávky rostlinného  materiálu on-line. Aplikace je použitelná pro všechny typy genových bank, tj. kromě semenných i pro polní a in-vitro. Jelikož splňuje všechny současné požadavky na moderní provoz dokumentačního systému GZR, počítá se s jeho využitím v ČR jako náhrady za původní EVIGEZ

 
13.45 - 14.15 Sekerka Pavel: Databázový program evidence rostlin v botanických zahradách - Florius.cz
14.15 - 15.00 Holubec Vojtěch: CWR nová kategorie v ochraně rostlin
15.00 - 15.45 Cigánek David: Srovnání správy sbírek v muzeích a botanických zahradách
Přestože termín "sbírka" je hojně používán v zahradnictví i muzeologii, lze najít řadu rozdílů v jeho pojetí a chápání práce se sbírkou. Příspěvek shrnuje hlavní odlišnosti přístupu ke sbírkám v obou zmíněných oborech, přináší inspiraci pro další vývoj terminologie a vyvozuje možné důsledky aplikace legislativy na ochranu sbírek muzejní povahy v praxi institucí spravujících živé genofondové sbírky.
 
15.45 – 16.00 Diskuze
 
 

26. 9. Botanická zahrada Chotobuz

 
16.00 - 17.00 exkurze
 

Přihlášené postery

 
Bidlová Věra, Vítová Eva: Využití QR kódů v Botanické zahradě HLM Prahy
Bulánková Iveta: Rod Hemerocallis ve sbírkách BZ hl. m. Prahy
Bulánková Iveta: Rod Iris ve sbírkách BZ hl. m. Prahy
Elnura Abdykerimova Kanybekovna, Uher Jiří: Hybridy rodu Bergenia hodnocení a přínos pro květinářskou praxi
Holzbecherová Jana: České odrůdy lomikamenů.

Andrea Kučerová: Repatriace ohrožených druhů vodních a mokřadních rostlin v CHKO Třeboňsko

Ševčíková Magdalena, Lošák Martin: Využití okrasných kultivarů trav domácího původu v zahradnické praxi
Okrasné školky nabízejí i v ČR poměrně bohatý sortiment vytrvalých okrasných druhů trav (čeleď Poaceae). V sadovnictví jsou většinou využívány exotické druhy, introdukované z jiných zemí či dokonce světadílů. Druhy domácí flóry, skromnější ve svých okrasných vlastnostech, jsou často nedoceněny a využívány méně. Přitom se dají velmi citlivě uplatnit v přírodních parcích, venkovských zahradách, u rekreačních chalup a chat, aniž by byla narušena harmonická rovnováha přírodních partií krajiny a venkova. Příspěvek se zabývá hodnocením kultivarů trav domácího původu (např. rodů Deschampsia, Festuca, Molinia aj.) shromážděných v kolekci vegetativně množených okrasných druhů travin na pracovišti OSEVA PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská v Zubří (ČR) v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity.
 

Sekerka Pavel, Petřík Petr, Caspers Zuzana, Macháčková Markéta: Ibotky.cz - fotogalerie, blog a virtuální naučná stezka.

 
Semanová Ivana: Využitie vybraných druhov rastlín z čeľade Fabaceae pri tvorbe prírodných záhrad
Natural garden (or Wildlife garden) are attempting to get closer with physique to semi-naturals stands. They are called also near-naturalbiotopein the garden. They teach us to live in harmony with nature and subsidize generic diversity. The diversity of natural gardens creates natural elements, which the territory divided and revives. The most important of them are made up of vegetation - different forms and shapes of herbs, trees and shrubs. We prefer those species that are associated and support the presence of insects and animals of the region. Herbs, shrubs and trees in the family Fabaceae the criteria well meet. They excel not only the ability to enrich the soil with nutrients, but are also delicious food for herbivores and they are attractive in the flower to insects(bees, butterflies, etc.). Herbsof the family Fabaceae can be divided into 3 groups: i) wild herbs, ii) cultivated species (cultivars), iii) species for agricultural use. Perspective in the use of natural gardens have wild species, e.g. Lathyrus niger, Lotus corniculatus, Onobrychis viccifolia, Trifolium rubens, Trifolium montanum, Genista germanica, Vicia cracca and the species for agricultural use, e.g. Glycyrrhiza glabra, Phaseolus coccineus. 
 
Vencálek Tomáš: Sbírka rodu Quercus v BZ hl.m. Prahy
Vymyslický Tomáš: Repatriace ohrožených druhů v NP Podyjí
Od roku 1994 bylo v Národním parku Podyjí sesbíráno celkem 1017 semenných vzorků. Celkem 908 semenných vzorků bylo sesbíráno Výzkumným ústavem pícninářským, spol. s r. o. a 109 semenných vzorků bylo sesbíráno a uloženo v Bance semen ohrožených druhů (BSOD) ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V roce 2005 započal repatriační proces v NP Podyjí u těch ohrožených druhů, jejichž populace byly nejvíce ohrožené. Bylo vybráno celkem 5 rostlinných druhů: Filago lutescens, Carex hordeistichos, Tordylium maximum, Salix rosmarinifolia a Verbascum speciosum. Sesbíraná semena těchto druhů byla doseta na jejich původní lokality. U druhů Carex hordeistichos, Salix rosmarinifolia a Tordylium maximum byly na původní lokality vysazeny navíc malé rostlinky, pocházející z kultury. Dlouhodobě probíhá monitoring jejich populací, a pokud je zapotřebí, tak repatriační proces stále probíhá. Výsledkem je to, že u většiny populací se jejich velikost zvětšuje. Třináct vybraných vzácných a ohrožených druhů bylo navíc vysazeno do truhlíků v Expozici ohrožených rostlinných druhů při BSOD v Olomouci, kde slouží nejen k prezentaci, ale i k regeneraci.
 
 

Exkurze

 
Dendrologická zahrada, Průhonice (individualní prohlídka během konference)
 
 
 Aktuální informace o ubytování, přednáškových sálech, exkurzích a stravování je v přiloženém souboru ORGANIZACE KONFERENCE
 
 
 

Přiložené soubory