Byla popsána Linnéem v roce 1759 podle rostlin sbíraných na lokalitě Taganrog na Ukrajině.
Vytrvalá bylina s hlízovitě ztloustlými kořeny. Dorůstá výšky 20–60 cm, přičemž velikost rostlin je do značné míry dědičná. Listy jsou dělené ve velké množství úkrojků širokých 0,75–2 mm, spodní strana listů je sivá, obvykle lysá. Květy (Ø 6–8 cm) jsou tmavě červené, velké 6–8 cm. Nitky a prašníky zlatožluté, pestíky bývají 3, jsou hustě červeně chlupatý. Svým vzhledem poněkud připomínají hlaváček jarní (Adonis vernalis), a proto je Angličané nazývají „Adonis paeony“. 2n=10.Běžně se pěstuje jako skalnička. Vyžaduje dostatek slunce, nejlépe jižní polohu a sušší, písčitou nebo dobře drenážovanou zem. Je plně mrazuvzdorná.
Pěstuje se její plnokvětý kultivar ´Plena´ (v Anglii je známá již od roku 1765, v roce 1836 byla popsána jako Paeonia tenuifolia var. plena Sweet). Je známá také růžovokvětá a bělokvětá odchylka.
Vyskytuje se v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku, Bulharsku, východní Evropě (po Ural), na Krymu, v Gruzii a Ázerbajdžánu.
Ekologie:
Roste ve stepích, kavylových stepích, na suchých loukách, skalních výchozech či v porostech teplomilných křovin. Místy i ve prosvětlených lesních partiích. Většinou na místech s hlubší půdou.
Ohrožení a ochrana:
Je na červeném seznamu Bulharska, Maďarska, Rumunska, Ruska i Ukrajiny, chráněným druhem je v Rumunsku a Srbsku. Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny.
Variabilita:
Jednotlivé populace se liší především ve velikosti rostlin, šířce listových segmentů a jejich oděním. Tyto populace byly popsány jako samostatné taxony. Na druhou stranu některé populace, především v Gruzii jsou v uvedených znacích velice variabilní.
1a Segmenty listů 1 – 3 mm 2
1b Segmenty listů širší než 3 mm (4 – 10 mm) 3
2a Kvetoucí rostliny vyšší než 30 cm, chlupy na pestíku červené P. tenuifolia
2b Kvetoucí rostliny do 30 cm, východní Krym P. litophila
3a Listy na horní straně podél žilek chlupaté, listy nasivělé,chlupy na pestících
stříbrné, Stavropolskij kraj P. biebersteiniana
3b Listy lysé, chlupy na pestících červené, Gruzie P. carthalinica
Paeonia biebersteiniana Ruprecht
(syn. : P. hybrida Janka, P. tenuifolia var. biebersteiniana (Ruprecht) N. Busch, P. tenuifolia var. hybrida (Pallas) Lipsky)
Popsána byla v roce 1867 ze Stavropolu. Někteří autoři ji považovali za přechodnou formu mezi P. tenuifolia a P. anomala. Od P. úzkolisté se liší širšími listovými segmenty (3 – 10 mm) řadou krátkých chlupů na horní straně listů. Listy jsou sivé. Pestík je červeně chlupatý podobně jako u P. úzkolisté. Roste v severním Kavkazu ve Stavropolském kraji na stepních svazích, zvláště v okolí keřů. Obdobné rostliny rostou v rumunském Banátu.
V přírodě je vzácná, je na červeném seznamu.
Paeonia carthalinica Ketzchoveli
Popsána byla v roce 1935 z lokality nacházející se mezi vesnicemi Igoiti a Lamiskana.
Je blízce příbuzná pivoňce úzkolisté od níž se liší širšími listovými segmenty (0,5 –1 cm), které jsou lysé. Segmenty jsou o něco delší než u předešlých druhů. Barva listů je zelená. Pestíky jsou kryté šedivě stříbřitými chlupy. Roste v Gruzii ve světlých dubových lesích (lesostepích), zvláště na jejich přechodech ve step. V přírodě je vzácná, je vedená v červené knize Gruzie.Současní autoři tento taxon spojují s taxonem předcházejícím.
Paeonia lithophila Kotov (syn. : Paeonia tenuifolia subsp. lithophila Kotov. )
Podobná P. úzkolisté, ale menší ve všech svých částech. Dorůstá do 30 cm. Popsána byla z východního Krymu. Obdobné drobnější rostliny rostou v Rumunsku na pobřeží Černého moře (P. t. murfatlarensis).
V přírodě je vzácná.
Anna Krejsová
