Byla popsána Linnéem již v roce 1771.
Paeonia anomala L. - pivoňka odchylná
(syn. : P. sinjiangensis K. Y. Pan, P. laciniata Pall. Fl. Ross., P. sibirica Pall. )
Dorůstá výšky asi 50 cm, stonek lysý. Listy jsou na horní straně, zvláště podél žilek chlupaté, spodní strana listu sivá, lysá. Květy (Ø 8 cm) jsou jednotlivé, červené, okraj korunních lístků je mírně zvlněný. Nitky žluté, pestíky 3 – 5, většinou lysé. 2n=10.
Roste v Rusku od Uralu po jižní část střední Sibiře, ve střední Asii (Kazachstán), a Mongolsku. V Číně roste v topolových a smrkových lesích v údolích Tian – Shanu v provincii Xinjiang. Je vedená v Červené knize Mongolska.
Paeonia intermedia C. A. Meyer in Ledebour
(syn. : P. anomala var. intermedia (C. A. Meyer) O. & B Fedtschenko, P. hybrida Pallas, P. ural)
Je podobná pivoňce odchylné, ale liší se tím, že pestíky jsou hustě vlnatě chlupaté. Významným znakem je také tvar kořenů, které jsou v horní části užší a směrem dolů se hlízovitě rozšiřují zatímco o pivoňky odchylné jsou v horní části nejširší a směrem dolů se vřetenovitě zužují. 2n = 10.
Zaujímá největší přirozený areál mezi pivoňkami. Vyskytuje se v Kemerovské oblasti a Altajském kraji Ruska, ve střední Asii (Kazachstán). V Číně roste na stepních svazích a v křovinatých porostech v nadmořské výšce 1100 – 3000 m provincii Xinjiang. Rostliny z poloostrova Kola patří nejspíše k předcházejícímu druhu. Vyhledává především vlhčí stepní louky, horské louky a okraje lesů. Je vedena v červené knize Ruska a Tádžikistánu.
Paeonia veitchii Lynch - pivoňka Veitchova
(syn. : P. anomala subsp. veitchii (Lynch) D. Y. Hong & K. Y. Pan)
Byla popsána v roce 1909 na základě materiálu, který dovezla firma James Veitch and Sons ze západní Číny. Rostlina dorůstá 30 - 50 (60) cm. Listy jsou na svrchní straně podél žilek obvykle chlupaté, spodní strana listu nasivělá, lysá. Listy se na podzim pěkně oranžově vybarvují. Hlavní znak, kterým se liší od pivoňky odchylné je větší počet purpurových (ale i bílých či růžových) květů (Ø 5 – 9 cm). Kromě vrcholového květu na stonku vyrůstají 1 – 3 květy postranní. Vyrůstají směrem vzhůru ale vlastní květ je mírně ukloněný. Nitky růžové, pestíky 2 – 4, hustě plstnaté. 2n = 10.
Roste v řídkých lesích, křovinách, na okraji lesů, alpínských a subalpínských loukách v nadmořské výšce 1800 – 3900 m v čínských provinciích Gansu, Ningxia (v pohoří Liupan Shan), Qinghai, Shaanxi (pohoří Qin Ling), Shanxi (pohoří Wutai Shan), Sichuan a Yunnan. Poměrně pozdě raší, proto ji neohrožují pozdní mrazy tak, jako ostatní čínské druhy.
P. vetchii var. leiocarpa W. T. Wang & K. Y. Pan se odlišuje lysými pestíky. Popsána byla z okresu Jinchuan v Sichuanu. Protože v lokalitě se ale vyskytují také rostliny s pestíky chlupatými, lze se domnívat, že jde pouze o vnitrodruhovou variabilitu.
P. veitchii var. uniflora K. Y. Pan má pouze 1 květ na stonku.
P. veitchii subsp. altaica (K. M. Dai) J. J. Halda (P. altaica K. M. Dai & T. H. Ying) byla popsána z čínského Altaje v roce 1990. Liší se širšími listovými úkrojky, většími květy (10 – 15 cm) a menšími pylovými zrny.
Bíle kvetoucí formy jsou nabízeny jako kultivar ´Alba´.
Paeonia woodwardii Stern & Cox
(syn. : Paeonia veitchii Lynch var. woodwardii (Stapf & Cox) Stern)
Podobá se P. veitchii, ale je menší, dorůstá pouze 30 cm, chlupy podél žilek na horní straně listů jsou výrazně delší. Snadno se množí kořenovými řízky, i v přírodě někdy dělá kořenové výběžky. 2n = 20
Pochází ze Sichuanu a Kansu.
