Během tří let jsme vydali čtyři publikace vycházející ze zkušeností získaných při správě našich sbírek. Publikace je možné stáhnout jako pdf na stránkách https://www.academia.cz/edice/strategie-av21
Denivky: historie, pěstování a šlechtění
Markéta Macháčková
Výzkumný program: Záchrana a obnova krajiny
Denivky stále patří mezi méně známé okrasné rostliny, jejichž šlechtění za posledních sto let učinilo nesmírný pokrok. Denivky nejsou klasickou, tradičně pěstovanou zahradní rostlinou jako kosatce nebo pivoňky. Průhonická botanická zahrada se jejich pěstování věnuje od sedmdesátých let 20. století a v jejích sbírkách se nacházejí jak botanické druhy denivek pocházející z Asie, tak nejstarší kultivary a moderní extravagantní novinky ve šlechtění. V rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů se zahrada také zaměřuje na denivky vyšlechtěné v České republice. Publikace z pera kurátorky sbírky denivek Ing. Markéty Macháčkové představuje denivky od prvních zmínek v pradávných čínských písních až po jejich dnešní zahradní použití. Brožura se zabývá především pěstováním denivek coby okrasných rostlin, ale zmiňuje rovněž jejich léčivé účinky a použití jako užitkových rostlin. Dále představuje jejich šlechtění, stručný popis nároků na pěstování a šlechtění těchto odolných trvalek, zvláštní kapitolu autorka věnuje doporučenému zahradnímu sortimentu. Snahou publikace je přiblížit denivky jako zahradní rostliny a představit širokou paletu barev, tvarů a květů, která byla vytvořena dlouhodobou usilovnou prací šlechtitelů.
Denivky stále patří mezi méně známé okrasné rostliny, jejichž šlechtění za posledních sto let učinilo nesmírný pokrok. Denivky nejsou klasickou, tradičně pěstovanou zahradní rostlinou jako kosatce nebo pivoňky. Průhonická botanická zahrada se jejich pěstování věnuje od sedmdesátých let 20. století a v jejích sbírkách se nacházejí jak botanické druhy denivek pocházející z Asie, tak nejstarší kultivary a moderní extravagantní novinky ve šlechtění. V rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů se zahrada také zaměřuje na denivky vyšlechtěné v České republice. Publikace z pera kurátorky sbírky denivek Ing. Markéty Macháčkové představuje denivky od prvních zmínek v pradávných čínských písních až po jejich dnešní zahradní použití. Brožura se zabývá především pěstováním denivek coby okrasných rostlin, ale zmiňuje rovněž jejich léčivé účinky a použití jako užitkových rostlin. Dále představuje jejich šlechtění, stručný popis nároků na pěstování a šlechtění těchto odolných trvalek, zvláštní kapitolu autorka věnuje doporučenému zahradnímu sortimentu. Snahou publikace je přiblížit denivky jako zahradní rostliny a představit širokou paletu barev, tvarů a květů, která byla vytvořena dlouhodobou usilovnou prací šlechtitelů.
Sněženky a bledule v přírodě a zahradách
Pavel Sekerka
Výzkumný program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Sněženky, něžný symbol začínající sezony, patří mezi nejvíce pěstované drobné cibuloviny v našich zahradách. Společně s talovíny, jarními šafrány a bledulemi patří k prvním květům nového roku. Publikace botanika RNDr. Pavla Sekerky čtenáře zevrubně seznamuje s historií sněženek v evropských zahradách a jejich šlechtěním, s velikostí, stavbou květu, pěstováním, ale i léčivými účinky, které začíná medicína více využívat až v současné době. Dále podává přehled pěstovaných druhů sněženek a jejich rozšíření v České republice. Pro úplnost se autor věnuje rovněž bledulím, blízkým příbuzným sněženek, jež jsou také jednou z předjarně kvetoucích cibulovin, a bledulkám. Velký podíl na pěstování sněženek u nás má již od svého vzniku v roce 1963 Průhonická botanická zahrada, která se specializuje na vybrané rody okrasných rostlin, na nichž dokumentuje a konzervuje variabilitu jak původních přírodních druhů, tak i vývoj šlechtění od prastarých a historických odrůd po současné novinky (především jde o kosatce, pivoňky, denivky a růže).
Zahradní kosatce a jejich šlechtění v České republice
Zuzana Caspers, Pavel Sekerka
Výzkumný program: Rozmanitost života a zdraví ekostystémů
Kosatce jsou jedny z nejvýznamnějších zahradních trvalek a Průhonická botanická zahrada se jejich šlechtění a konzervaci věnuje již od šedesátých let 20. století. Publikace, kterou vytvořili kurátorka sbírky kosatců Průhonické botanické zahrady Zuzana Caspers a botanik Pavel Sekerka, přináší podrobný přehled odrůd zahradních kosatců vyšlechtěných v Československu a České republice od počátku šlechtění v padesátých letech po současnost. Uvádí rozdělení kosatců do zahradnických skupin, jejich charakteristiku a stručný popis nároků na pěstování. Připomíná nejvýznamnější české šlechtitele, kteří se na šlechtění kosatců podíleli. Brožura dále zmiňuje Středoevropskou kosatcovou společnost a registraci a hodnocení novinek v Průhonické botanické zahradě.
V brožuře, která zdaleka není určena pouze pro odborníky, autoři podávají přehled oceněných odrůd a popis nejvýznamnějších českých odrůd kosatců a vyzdvihují podíl Průhonické botanické zahrady na šlechtění a uchování genofondu českého šlechtění v rámci Národního programu konzervace genetických zdrojů rostlin, databáze GRIN a možnost sdílení genetických zdrojů.
Plané druhy pivoněk v zahradní kultuře
Pavel Sekerka
Výzkumný program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Pivoňky patří k nejvýznamnějším a nejdéle pěstovaným zahradním rostlinám. Průhonická botanická zahrada se jejich pěstování věnuje od sedmdesátých let 20. století. V kolekci zahrady jsou kromě zahradních odrůd také plané druhy pivoněk. Mnohé z nich jsou v přírodě ohrožené, či dokonce kriticky ohrožené. Předkládaná publikace botanika RNDr. Pavla Sekerky podává zevrubný přehled planých druhů pivoněk, které mají využití v zahradní kultuře. Obsahuje jejich popis, rozšíření v přírodě, zahradní formy a podíl planých druhů na šlechtění historických i moderních odrůd. Dále přináší souhrnnou informaci o českých botanických zahradách, jež prezentují a uchovávají sortimenty pivoněk, a připomíná významný podíl Průhonické botanické zahrady na konzervaci jejich genofondu v rámci Národního programu konzervace genetických zdrojů rostlin, databáze GRIN a možnost sdílení genetických zdrojů.
