Archaické aneuploidní kosatce

Archaické aneuploidní hybridní vyšší (= střední a vysoké)  kosatce sekce Iris

Skutečný a domnělý kosatec německý

U kosatce německého jde o archaické hybridní zahradní kosatce, jejichž jméno zná téměř každý, ale které jsou předmětem nejrozšířenějších misinterpretací a dohadů.

Zatímco diploidní archaické pallida-variegata hybridy jsou kříženci dvou druhů, kde možnost zapojení dalších druhů do jejich rodokmenu je těžko zdůvodnitelné, u další skupiny hybridů je jejich botanický původ méně jednoznačný. Kosatec německý je rovněž hybridem, ale hybridem vzdálenějším a zřejmě i komplikovanějším, jeho různé klony vznikly s velkou pravděpodobností nezávisle na několika místech z několika různých rodičů. Odvozuje se od nízkých a vysokých kosatců. Svými vlastnostmi stojí uprostřed, mezi zahradními kosatci jsou jeho paralelou kosatce střední, skupina Intermedia.

Nejednotný původ I. germanica naznačují morfologické znaky, které by v případě, že by šlo o jednoduché hybridy dvou druhů s.s. v první filiální generaci, byly u všech klonů zhruba shodné. U některých klonů /např. Kochii/ se plody otevírají štěrbinami, jako u jejich nízkých předků, u jiných klonů I. germanica se otevírají od vrcholu podobně jako u I. pallida nebo u kteréhokoli z vysokých tetraploidních kosatců.

Štěrbinové otevírání plodů, podobně jako charakteristická skvrna na vnějších okvětních lístcích, je v rámci sekce Iris výsadou I. pumila a s ním příbuzných druhů. Je však těžko představitelné že u přímých hybridů dvou druhů může být tak malá jednota ve stavbě plodů.

Pukání plodu štěrbinami je sice také znakem druhů sekce Hexapogon, od těch ale I. germanica rozhodně odvozený není.

Samo jméno I. germanica L je chápáno běžně třemi způsoby:

1. Základem je skupina archaických středních kosatců s 2n=44. Takto chápeme tyto kosatce v Průhonicích, v souladu s těmi, kdo respektují výsledky cytologických studií a vztahy mezi planými kosatci, od kterých se odvozuje. Označujeme je I. x germanica s.s. /sensu stricto – v úzkém pojetí /.Květy jsou buď téměř jednobarevné, spíše červenofialové, a nebo dvoutónové, spíše v modrofialových odstínech. Existuje několik bělokvětých odrůd. Žlutá barva zde chybí. Mají omezenou plodnost a tvary plodů a některé další znaky naznačují složitější genetické vazby než jaké si běžně připouštíme.

---

2. Existuje botanicky a zejména šlechtitelsky mimořádně významná supina tetraploidních kosatců s 2n=48, které byla popsána jako několik druhů. Ty dosud nebyly dostatečně prostudovány. Jde někdy o skutečné druhy zastoupené v přírodě planými, geneticky aktivními populacemi ale někdy také o jeden klon, který má charakter archaického kulturního kosatce. V naší práci v Průhonicích tyto kosatce označujeme jako I. germanica s.l. /sensu lato – v širokém pojetí /. Květy jsou téměř vždy dvoutónové, podobné jako u I. germanica s.s., ale jsou spíše v modrofialových odstínech. Červenofialová barva v těch tónech, jako je známá u některých klonů I. germanica s.s., zde chybí. Světleji modré a bělokvěté jsou mezi nimi velmi vzácné a žlutá barva zde chybí. Jsou plně plodné, tobolky pukají od vrcholu, nikdy ne štěrbinami, a obsahují běžně nad 50 semen.

---

3. Třetí forma použití jména I. germanica je jeho užívání pro všechny vyšší zahradní kosatce s kartáčky. Jde o laické použití původně vědeckého termínu. Pokud bychom jej používali důsledně v tomto smyslu, pak bychom mezi kultivary I. germanica museli řadit i selektované klony zcela jiných druhů, jako třeba cv. Mme Chereau, který je botanicky čistým kosatcem bledým. V tomto smyslu u nás jméno I. germanica nepoužíváme. V některých zemích ho ale využívají praktičtí pěstitelé, pro které nejsou důležité botanické znalosti a genetické vztahy mezi rostlinami. 

Pozice kosatce německého s.l. mezi pěstovanými archaickými zahradními kosatci je velmi specifická: jméno je součástí téměř všech pojednání, kde se vůbec používají druhová jména kosatců.

V kultuře rostliny, které považujeme za Linnéův I. germanica s.s. ale zdaleka nejsou tím nejběžnějším rostlinným materiálem. Tam, kde jsem měl možnost posoudit situaci, se jako častěji pěstované jevily diploidní kosatce odvozené od I. pallida a I. variegata. Klony patřící skutečně ke kosatci německému jsou celkově méně časté. Kosatec německý je častější v Balkánských zemích než ve Střední Evropě.

V jižní a východní Evropě přistupují ke kosatci německému podobné tetraploidní kosatce, které nejsou zahrnuty do tohoto pojednání a které jsou v nespecializované literatuře svým způsobem mnohem méně známé. Resp. jsou někdy i zmiňované, ale jen jako jména nepodložená věrohodnými ilustracemi.

Jsou to fertilní kosatce, které jsou kosatci německému velmi podobné - tak podobné, že je někteří autoři zahrnují do I. germanica L. V Průhonické sbírce je z toho důvodu označujeme jako I. germanica s.l., i když mají svá jména. Souhrnně je pracovně označujeme jako „germanikoidy“.

Z hlediska genofondu jsou samostatným tématem. Samy o sobě nejsou a nikdy nebyly součástí naší zahradní kultury přímo, avšak geny germanikoidů jsou hojně zahrnuty ve všech tetraploidních kosatcích, na rozdíl od I. germanica s.s., který je možno označit jako slepou vývojovou větev.

Další skupina je svým způsobem ještě méně známá: v literatuře se o ní jako o běžných zahradních rostlinách skoro nedovíme, i když na Balkánu a ve východní Evropě jsou místy nejspíš dokonce častější než kosatec německý s.s. i s.l. . Jedná se o tetraploidní kosatce celkovou velikostí a dobou květů shodné s průměrnými odrůdami kosatce německého. Mají vždy jednobarevné modro- nebo červenofialové květy, ale nikdy ne dvoutónové a nebo bílé či žluté. Jsou rané a ve vegetativních orgánech vykazují některé společné znaky s I. aphylla. V naší práci je označujeme jako „aphylloidy“. Vyskytují se v kultuře od Balkánu po Ural. Jsou plně plodné.

Těmito kosatci se v následujícím textu podrobně nezabýváme, u nás se v zahradní historii zřejmě nikdy nevyskytovaly a jejich šlechtitelské využití je neznámé. Do tohoto pojednání nejsou proto zahrnuty.

Je však třeba respektovat jejich existenci v zájmu pochopení těch, kterým se věnuje naše pojednání. Jejich studium by vyžadovalo rozsáhlou mezinárodní spolupráci. Existující literární informace jsou nedostatečné, přestože v některých oblastech patří k základním kosatcům v zahradách.

Iris germanica ‘Vulgaris‘, ‘Dalmatia‘, ‘Undulata‘ nebo ‘Major‘?

Vraťme se k dalším klonům „archaických kosatců“. U nás druhým nejstarším klonem kosatce německého je klon, který je běžný v Chorvatsku. Tady se opět odráží komunikace v rámci kdysi společného státu, ale zjevně patří k historickým kosatcům i ve Švýcarsku.

Studium historického rozšíření je atraktivním, ale nesnadným úkolem. Může ho provádět jen člověk, spolehlivě rozlišující mezi vzájemně si velmi podobnými klony, který má navíc dostatečnou možnost pohybu v potřebném, poměrně rozsáhlém území.

Pro ten klon, který byl mým prvním klonem I. germanica, jsem dlouho nenacházel věrohodné jméno. Protože to je zjevně v některých částech Evropy jeden z nejstarobylejších klonů I. germanica, zpočátku jsem mu přisuzoval jméno ´Vulgaris‘. Bylo to na základě informace, že tak se nazývá v kultuře nejobvyklejší klon. Jenže to jméno dostal klon nejobvyklejší v Anglii a následně i v USA. Takže jméno ´Vulgaris‘ u nás vydrželo jen do doby, kdy jsem z USA dostal jinou rostlinu, pěstovanou hojně v severní Americe a nejspíš i v severozápadní Evropě pod jménem ´Vulgaris‘. Tak náš nejobyčejnější klon I. germanica ztratil své dočasné jméno.  Dali jsme mu pracovní jméno ´Dalmatia ‘. Nové pro tentýž klon (a nebo téměř identický klon) zavedl N. Synge jméno ´Undulata‘ na základě křivolakých stonků.

Teprve nedávno jsem našel tento kosatce pěstovaný v Německu pod dalším jménem, ´Major‘. Toto jméno odpovídá svým charakterem zvyklostem z doby, kdy se i zahradním rostlinám dávala latinská jména. Může být tedy nejstarším a na základě priority platným jménem. Problém je, že se zatím nepodařilo najít kde a kdy začalo být používáno. V současnosti je téměř neznámé, ale tato skutečnost nic nevypovídá o jeho původu a tedy i platnosti.

Vyskytuje se ale jiný problém - jde-li ve všech těchto případech skutečně o tentýž klon. Je-li v kultuře skutečně jen jeden nebo více vzájemně si podobných klonů, by bylo možné ověřit opět jen důkladným studiem. Tento kosatec je totiž v rámci omezené plodnosti I. germanica jedním z těch, které příležitostně přinášejí několik semen.

Naopak další klony kosatce německého svědčí o novějším rozšíření v našem území. Zařadily se do komerčních sortimentů zřejmě spolu s historickými kultivary známého původu. Ještě před 50 lety, kdy jsem se kosatci začal systematiky zabývat, patřily spíš k městským výsadbám. To naznačuje šíření ze zahradnických podniků. Tak ale můžeme uvažovat v případě nepůvodních archaických kosatců a importovaných historických kosatců v našich končinách, kde jejich zdomácnění je jednoznačně novějšího data. V jiných oblastech, kde se rozšířily rovněž druhotně, ale hodně dříve, je historické rozšíření opět jiné. Nejsložitější je situace v oblastech, kde dotyčné kosatce mohly skutečně vzniknout. Pokud nevznikly a neudržely se v přírodě, bohužel již nikdy nelze najít důkazy svědčící pro primární přírodní ani pro zahradní původ. 

Nově pojmenované klony archaických kosatců

Někdy se stane, že kosatec, který jsme považovali podle všech příznaků za archaickou formu I. germanica, se vyskytne pod jménem kultivaru, které budí dojem že jde o nově vzniklou odrůdu, zavedenou do kultury teprve v roce introdukce.

Ve Středomoří se najde mnoho klonů I. germanica, které se u nás nikdy nepěstovaly - až do doby našeho přenesení těchto rostlin do Průhonic, odkud se pak šířily dál, do blízkých i velmi vzdálených míst.

Jeden u nejpěknějších klonů I. germanica, který jsem přinesl z míst extenzivního využívání v Řecku a Turecku, se nepodařilo identifikovat pod žádným z publikovaných jmen jinak než I. nepalensis /D. Don 1825/. Sama zeměpisná vzdálenost Nepálu samozřejmě nevylučovala jeho druhotný výskyt v téhle oblasti, ale pro nás vylučovala možnost se přesvědčit o tom, že právě tento kosatec se tam v době vzniku jména skutečně vyskytoval.

Po několika desetiletích jsem zjistil, že v Severní Americe je velmi oblíbený nápadně podobný kosatec, běžně rozšířený jako anonymní stará kultura i jako kultivar šířený pod známým jménem: ´Crimson King‘ /Barr 1893/. Moc karmínový – crimson sice nebyl, ale zato se podle fotografií plně shodoval s naším „Nepalensis“. Po čase se nám podařilo dostat pro Průhonickou sbírku sazenici a totožnost těchto dvou kosatců se potvrdila. Šlo o archaickou formu I. germanica ze Středomoří, která se díky své kvalitě rozšířila i v druhé půlce světa, kde mezi nesčetnými kultivary známého původu bylo potřeba ji označit jednoznačným jménem. Sice se neobjevila jakákoli informace o jejím dřívějším původu, ale také ne žádný údaj o tom že by tato rostliny byly vyšlechtěny na známém místě ze známých rodičů. Dovíme se jen, kdo je autorem jména a kdy jméno bylo zavedeno v kultuře. Z toho samozřejmě nevyplývá, že by rostlina sama neexistovala daleko dřív, a zdá se, že v USA ani neexistovalo podezření, že ve Starém Světě tento kosatec existoval dávno před tím, než se stal kultivarem ´Crimson King‘.

Zřejmě takto vznikala i další jména a jako kultivar byl v zájmu identifikace rostlin nově pojmenován starý, v kultuře dlouhodobě rozšířený kosatec, který pěstitelsky nepatřil k novinkám. Nové bylo jen jméno.

To platí nejen pro I. germanica, ale i pro diploidní archaické kosatce. V Presby Memorial Gardens jsem v r. 2016 našel kosatec nazvaný ‚Floridor‘. Kosatec pod tímhle jménem uvedla v sortimentu v r. 1927 francouzská firma Cayeux. Kosatec je s velkou pravděpodobností totožný s tím, který se ve Střední Evropě pěstuje nejspíš po staletí jako kosatec, který je možné identifikovat jako Iris sambucina L. Jeho vlastnosti nespadají do kvalit, které měly šlechtitelské novinky v 30. letech minulého století.

Viz též:

Základní dělení archaických kosatců a užitá terminologie

• Hlavní rozdíly mezi dvěma skupinami archaických kosatců
• Proč respektujeme Linnéův I. sambucina, I. squalens a I. germanica

Třídění kosatců z hlediska historické hodnoty

Specifikace archaických zahradních kosatců

• Problémy literatury o kulturních rostlinách neznámého původu
• Druh výskytu jako indikátor délky kultivace v určitém území
• Iris germanica ‘Vulgaris‘, ‘Dalmatia‘, ‘Undulata‘ nebo ‘Major‘?
• Nově pojmenované klony archaických kosatců

Archaické diploidní hybridní vyšší kosatce sekce Iris

• Iris pallida, kosatec bledý
• Iris variegata, kosatec pestrý
• Přínos k rozvoji hybridních kosatců
• Jména archaických hybridů skupiny pallida-variegata, popsaných jako druhy