Autor: Mgr. Milan Blažek
Rod kosatců
Rod Iris – kosatec je typickým rodem čeledi kosatcovitých - Iridaceae. Z všeobecně známých rostlin jsou kosatcům příbuzné např. mečíky (Gladiolus) a šafrány (Crocus), které patří ke vzácným rostlinám v naší přírodě a rovněž se řadí mezi nejvýznamnější rody u nás pěstovaných okrasných rostlin.
Zatímco počet planých druhů kosatců se pohybuje kolem 500, kultivarů vzniklo za posledních dvě stě let statisíce. Trvalou hodnotu má však jen menší část, většina časem zanikne. Bohužel často zanikají
i některé významné, ale komerčně neatraktivní rostliny.
Kosatce jsou rostlinami severní polokoule, v zahradách jsou však významné celosvětově. Ekologické podmínky, ve kterých lze kosatce uplatnit v kultuře, jsou velmi různorodé. Jsou vhodné pro pobřežní vegetaci a mokřiny i pro extrémně xerotermní oblasti. Část druhů je vázaná na subtropické podnebí, většině však vyhovují běžné podmínky mírného pásma. Tam, kde se jim daří, patří k základním zahradním rostlinám severní i jižní polokoule.
Botanicko-zahradnická charakteristika jednotlivých skupin kosatců
a jejich zastoupení v naší sbírce
Pro kulturu v našich běžných podmínkách jsou nejdůležitější kosatce několika vzájemně si dost vzdálených skupin (rostliny uvnitř skupiny se např. mohou vzájemně křížit, ale těžko mezi skupinami).
1. Kartáčkaté kosatce
kosatce s většinou silnějšími a měkčími oddenky, a s kartáčky v květech, které můžeme nazvat „bradaté kosatce“; v Evropě se označují jako Iris barbata, v anglické literatuře i pěstitelské praxi jako Bearded Irises
2. Kosatce skupiny Apogon
kosatce s tužšími oddenky a s květy bez kartáčků - (v evropské zahradnické literatuře skupina Apogon, v anglické literatuře Beardless Irises).
Ty se dále dělí do tří skupin:
2a. sibiřské kosatce (Siberian Irises), blízké kosatci sibiřskému
2b. kosatce spuria (Spuria Irises), blízké kosatci žlutofialovému
2c. japonské kosatce (Japanese Irises), odvozené od kosatce Kaempferova
3. Cibulnaté kosatce, které se někdy považují za samostatné rody:
Iridodictyum, Xiphium a Juno.
Kosatce v Průhonicích
Do průhonických sbírek, které měly svůj počátek v sortimentu Dendrologické společnosti ve 20. letech minulého století, byly již tehdy zahrnovány kosatce všech hlavních kategorií, i když v nevelkém počtu. Na rozdíl od předchozích sortimentů, které sloužily vesměs zahradnické praxi, je sbírka botanické zahrady zaměřena na botanické vztahy a genetický vývoj, který vedl k současným kulturním kosatcům. Současné sbírky uchovávají nejen rostliny, které byly udržovány v předchozích průhonických i československých kulturách, ale také pečlivě vybrané historické i současné zahradní kosatce celosvětového významu.
Původní prioritou bylo podchycení pokud možno všech významných kosatců pěstovaných v minulosti na československém území, které z kultury v posledních desetiletích již z velké části vymizely. Neméně důležité, a z mezinárodního hlediska důležitější je podchycení genetických zdrojů, ze kterých tyto kosatce vznikly, i takových, které se u nás dříve nepěstovaly, ale které patří ke světovému kulturnímu dědictví, a které se ve stejném objemu a složení jinde než v Průhonicích neudržují.
Největšího rozvoje dosáhly v našich sbírkách kosatce s oddenky. Sbírky jednotlivých skupin ukazují postupný vývoj od planých druhů s jejich přirozenou i šlechtitelsky rozvinutou variabilitou, a dále následuje celý šlechtitelský vývoj až k současným kultivarům. V současné době je v nejúplnější podobě sbírka Iris barbata.
Pracovní a exposiční výsadby rodu Iris
Sbírka kosatců byla založena jako sbírka Botanické zahrady ČSAV spolu se zahradou, v roce 1963. Postupně však byla kompletována již předtím ze soukromých i komerčních zdrojů a stávajících sbírek československých i zahraničních.
Významným základem byly v 50. letech 20. století starší kosatce z tehdejších komerčních sortimentů, a k nim se připojily novodobé kultivary získávané systematicky od r. 1957 ze zahraničí. Ty pak sloužily pro další rozsáhlou výměnu s domácími i zahraničními pěstiteli.
Všechny sbírky jsou od počátku uspořádány vývojově, v chronologickém sledu podle doby vzniku. Pracovní i expoziční výsadby byly postupně umisťovány v pracovní části zahrady i v současné expoziční zahradě. Jsou to rostliny, které vyžadují občasnou přesadbu, a nejlépe přesadbu na nové místo.
První velkoplošná sbírka byla zpřístupněná pro veřejnost jako expozice v roce 1974 při příležitosti Mezinárodního symposia o rodu Iris, které zahrada tehdy organizovala.
Základní sortiment (úplná sbírka podrodu Iris) je v současnosti, s výjimkou nízkých druhů, v pracovní části zahrady v polní kultuře. Ta je přístupná jen pro odborníky v doprovodu pracovníků zahrady. Současný stav evidovaných položek je podstatně rozsáhlejší, reprezentativní výběr je v architektonicky ztvárněné expoziční zahradě, jejímž základem byla architektonická studie prof. I. Otruby.
Sortiment ve veřejně přístupné expoziční zahradě
Ve výběru rostlin, vysázených v této zahradě po poslední přesadbě v novém, aktualizovaném složení v letech 2008 a 2009, jsou to následující počty:
A. plané druhy a prastaré kulturní formy neznámého původu: 184 položek
1. nízké, většinou velmi raně kvetoucí druhy (ve velikosti mezi I. pumila až I. aphylla) - 55 položek:
na rozdíl od všech ostatních skupin jsou v základním sortimentu v pracovní části zahrady duplikovány jen zčásti
2. vyšší a vysoké, raně až pozdně kvetoucí druhy a hybridy a prastaré kulturní formy - 129 položek:
72 diploidních rostlin je rozděleno ve třech kategoriích: selektované klony dokládající variabilitu I. pallida
a I. variegata - 34 položek, 21 položek různých hybridů, které zjevně pocházejí z těchto druhů, a ostatní diploidní druhy a mezidruhoví kříženci: 17 položek.
3. blízké I. germanica, tvoří další celek - 67 položek:
23 položek vlastní I. germanica a 44 položek jsou jemu podobné, většinou tetraploidní rostliny.
B. Kultivary známého původu: 1268 položek
1. nízké kosatce (výška od 15 do 40cm): 206 položek
2. střední kosatce (výška od 40cm do 70cm): 184 položek
a. skupina intermedia 154 položek
b. miniaturní vysoké kosatce 12 položek
c. záhonové kosatce 18 položek
3. vysoké kosatce (výška od 70 do 110cm) – 878 položek
Zvláštní oddíl je v sektoru vysokých kulturních kosatců věnován domácímu šlechtění. Tam je začleněna přehledná chronologická výsadba ukázek začátků českého šlechtění (60 položek). Mezi nimi první československý hybrid kulturních kosatců byl selektován v r.1966.
České šlechtění začalo koncem 50. let minulého století. I když již v prvních desetiletích dosáhly naše kosatce několika evropských uznání v mezinárodních soutěžích, v současnosti je kvalita českých a zejména slovenských hybridů vysoce ceněna i mimo Evropu.
V roce 2010 bude do expoziční zahrady přenesena sbírka kulturních sibiřských kosatců a kulturních kosatců skupiny spuria. Zatím je v této zahradě souhrnná výsadba planých kosatců bez kartáčku, a menší část kosatců skupiny spuria.
