Okrasné rostliny doprovázejí člověka po celou jeho historii, záznamy o jejich pěstování jsou známé již ze starověku. Kromě růží patří k nejdéle pěstovaným okrasným rostlinám pivoňky a samozřejmě také kosatce.
„Domácí kosatec nalézá se téměř ve všech zahradách a zhusta roste také na místech travnatých … s listy (květů) podvinutými nebo ohnutými rozličných barev, barvy nebeské, brunátné, bělavé a žluté …“
se píše ve slavném Hájkově překladu matthioliho herbáře. Z toho je zřejmé, že již v 16. století byly zahradní kosatce značně prošlechtěné a navíc hojně pěstované. Jako domácí kosatec byly známy odrůdy kosatců kartáčkatých, autor se však zmiňuje i o dalších druzích.
Původ těch nejstarších zahradních kosatců nám již zůstane utajen. Na zahradách se jednak pěstovaly a dodnes pěstují původní středomořské druhy, především kosatec bledý (Iris pallida). Setkáme se s ním na zahradách a návsích na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku či Itálii. Kromě botanických druhů se však pěstuje celá řada hybridních rostlin. U většiny z nich není jasné, zda vznikly náhodným křížením v přírodě, náhodným zkřížením v zahradě či šikovností dávných zahradníků. Mnohé tyto zahradní klony naopak ze zahrad zplaňovaly a u některých populací kosatců dnes dokonce není jisté, zda se jedná o původní přírodní druhy nebo kulturní odrůdy. Řada z pěstovaných rostlin byla dokonce popsána jako botanické druhy.
Z nich je bezesporu nejznámější kosatec německý (I. germanica), který se v několika odrůdách pěstoval již ve středověku. Kromě modrých a fialových klonů je nejznámější bíle kvetoucí kosatec florentský (I. germanica ´Florentina´).
Kosatec bledý a některé klony kosatce německého se pěstovaly a místy i dodnes pěstují jako významné léčivé rostliny. Droga se získává usušením oddenků. Při sušení ztrácejí nepříjemnou chuť a získávají příjemnou, fialkovou vůni. Proto se jim také říkávalo fialkový kořen. Používal se při léčbě především plicních nemocí, ale také jako dochucovadlo bylinných směsí a ve voňavkářství.
Druhou skupinu historických kosatců představují hybridní kosatce vzniklé nejspíše zkřížením kosatce bledého a kosatce pestého (I. variegata). Pěstují se také již od středověku, ještě v období První republiky se často pěstovaly na venkovských zahrádkách. Často zplaněly kolem zaniklých sídel, setkáme se s nimi na hradních zříceninách. Z nich jsou nejznámnější je kosatec bezový (I. x sambucina), často se pěstoval i kosatec červenofialový (I. x squalens) a kosatec žlutý (I. x flavescens), který patřil k nejčastěji pěstovaným drobnokvětým žlutým kosatcům.
Starých historických kosatců si vážíme ze dvou důvodů. Jednak se jedná o nenahraditelné historické doklady, součást kulturního dědictví, které obohacovaly životní prostředí našich předků. Ty, které se zachovaly do dnešní doby patří k nejodolnějším odrůdám, dobře rostou i tam, kde moderní velkokvěté kosatce zklamou. A mají i menší nároky na kulturu, není je třeba tak často přesazovat a dobře kvetou i po delší době po výsadbě na stanoviště. Navíc jejich květy jsou pevnější a méně je poškozuje déšť a vítr. Tito praprarodiče dnešních odrůd jsou neprávem opomíjeni a z našich zahrádek rychle vymizí.
Konzervací genofondu kosatců se již řadu let zabývá botanická zahrada Chotobuz v Průhonicích. Sbírku založil v sedmdesátých letech doktor Milan Blažek, který patří k největším odborníkům na kartáčkaté kosatce a také k významným českým šlechtitelům.
Viz též:
Základní dělení archaických kosatců a užitá terminologie
- Hlavní rozdíly mezi dvěma skupinami archaických kosatců
- Proč respektujeme Linnéův I. sambucina, I. squalens a I. germanica
Třídění kosatců z hlediska historické hodnoty
Archaické diploidní hybridní vyšší kosatce sekce Iris
- Iris pallida, kosatec bledý
- Iris variegata, kosatec pestrý
- Přínos k rozvoji hybridních kosatců
- Jména archaických hybridů skupiny pallida-variegata, popsaných jako druhy
Archaické aneuploidní hybridní vyšší (= střední a vysoké) kosatce sekce Iris
- Skutečný a domnělý kosatec německý
- Samo jméno I. germanica L je chápáno běžně třemi způsoby:
- Iris germanica ‘Vulgaris‘, ‘Dalmatia‘, ‘Undulata‘ nebo ‘Major‘?
- Nově pojmenované klony archaických kosatců