Historie pomologického arboreta na Chotobuzi | pomologické arboretum | Sbírky | Průhonická botanická zahrada | Články | iBotky.cz

Historie pomologického arboreta na Chotobuzi

Mobilní verze

Historie chotobuzského fruticeta je svázána s historií sbírek ovocných dřevin, které vznikalyv druhé polovině 19. století.

V roce 1870 byl zřízen Zemský pomologický ústav v Troji u Prahy. Vynikající učitel a pomolog Josef Bláha (1842–1923) tam přemístil cenný sortiment ze zahrady Pomologické společnosti na Kozačce ve Vršovicích. V Troji se podařilo soustředit 750 sort jabloní, 670 sort hrušní, 210 sort třešní a višní, 190 sort slivoní.

Český šlechtitel J. E. Proche (1822–1908) pěstoval ve Sloupně u Nového Bydžova 630 sort jabloní, 518 sort hrušní, 131 sort slivoní, 38 sort lísek, 44 sort třešní a višní. Po první světové válce reagoval J. Říha na výzvu ministerstva zemědělství a zahájil (společně s K. Kamenickým a zahradníkem V. Karasem) přípravy ke zřízení státního pomologického arboreta. V tomto arboretu měly být zastoupeny odrůdyu nás vzniklé a odrůdy cizího původu, o nichž se dalo předpokládat, že budou mít význam v našich půdních a povětrnostních podmínkách.

 

Přípravná školka byla založena v Chlumci nad Cidlinou. Říha zastával nekompromisní stanovisko, aby provoz pomologického arboreta byl samostatný a po všech materiálních stránkách nezávislý na provozním zemědělském závodě. Úsilí o získání vhodných pozemků pro založení pomologického arboreta se po jeho smrti v r. 1922 protahovalo až do r. 1926, kdy byl ministerstvem zemědělství přidělen, i přes námitky odborníků, pozemek v Újezdě u Průhonic. Bylo zde vysazeno 1834 odrůd ovocných dřevin, mimo jiné 642 sort jabloní, 486 sort hrušní, 216 sort třešní a višní, 246  sort slivoní a 61 sort lísek. Porosty byly značně poškozeny v zimě 1928–29, velká část sbírky musela být přemnožena a znovu vysazena, takže v r. 1934 bylo arboretum uvedeno v podstatě do původního stavu. Bohužel poloha v Újezdě byla mikroklimaticky nevhodná, v nepříznivých stanovištních a  mikroklimatických podmínkách se ovocným stromům nedařilo a četné sorty postupně odumíraly. Proto bylo fruticetum přestěhováno na nové stanoviště. Došlo k tomu po tuhé zimě 1939–40, kdy se začalo se školkařským přepěstováním materiálu a pak s jeho přesazováním do Průhonic na nově získaný pozemek na Chotobuzi.

 

V roce 1941 byly vysazeny srovnávací pokusy s jabloňovými, hrušňovými a slivoňovými podnožemi, sortiment ovocných dřevin byl do Průhonic přemístěn v r. 1946. Přitom z něj byla vyloučena značná část neperspektivních a hospodářsky  bezvýznamných odrůd. Celkem bylo z původních Říhových sbírek přemístěno do Průhonic jen 576 odrůd, z toho 214 odrůd jabloní, 68 odrůd hrušní, 84 odrůd třešní a višní, 78 odrůd slivoní, 34 odrůd rybízů, 35 odrůd angreštů a 63 odrůd lísek. Výzkumná stanice ovocnářská v Průhonicích se stala  součástí Výzkumného ústavu zahradnického, který měl ještě dvě další stanice pro zelinářství a okrasné zahradnictví. Postupně byl těmto oddělením přiznán Ministerstvem zemědělství charakter samostatných výzkumných ústavů. Při reorganizaci Československé akademie zemědělských věd a rezortních výzkumných ústavů zemědělských v r. 1951 byl Výzkumný ústav ovocnářský přemístěn z  Průhonic do Holovous v Podkrkonoší. V nově uspořádaném rezortním Výzkumném ústavu okrasného  zahradnictví v Průhonicích zůstalo pouze ovocnářské oddělení, vedené V. Černíkem. Ovocnářské oddělení bylo rozhodnutím ČSAZV v roce 1956 zrušeno a jeho výsadby byly určeny k postupné likvidaci, ke které však nedošlo.

 
Průhonická botanická zahrada převzala i výsadby ovocných dřevin, a tak bylo zachováno průhonické fruticetum. V průběhu následujících let zde z důvodů různých reorganizačních změn byl postupně  ukončen výzkum ovocných dřeviny a plochy výsadeb i sortiment ovocného arboreta se zúžil. Počátkem roku 2012, kdy V. Polesný v rámci své diplomové práce provedl inventarizaci výsadeb, zde zbylo pouze:

• 56 odrůd jabloní, kolem 190 stromů,
• 66 odrůd hrušní, kolem 130 stromů

 
V roce 2013 Botanický ústav uzavřel dohodu o vzájemné spolupráci na záchově genofondu fruticeta na Chotobuzi s Ekologickým centrem Meluzína (regionální centrum asociace Brontosaurus). Součástí dohody je i entomologický průzkum a návrh šetrného, přírodě blízkého managementu fruticeta, s ohledem k zachování biologické rozmanitosti živočichů vázaných na staré ovocné dřeviny a společenstva extenzivně udržovaných luk.


Komentáře k článku



Žádné komentáře

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Kolik je 2*3 (slovně) *  
* Povinné údaje jsou označené hvězdičkou