Pět let revitalizace Průhonické botanické zahrady | Projekty | Botanická zahrada Chotobuz | Články | iBotky.cz

Pět let revitalizace Průhonické botanické zahrady

Mobilní verze

Novodobá revitalizace botanické zahrady započala v roce 2011, kdy jsme získali podporu ze Státního fondu životního prostředí na projekt "Obnova sbírek botanických růží a hrušní a jejich zpřístupnění veřejnosti v BZ Chotobuz".

Grant by získán díky Programu na podporu druhové diverzity neprodukčních rostlin a zachování jejich genových zdrojů.

Cílem projektu je posílení druhové diverzity a ex situ uchování jedinečného genofondu kulturně významných neprodukčních rostlin – růží a botanických druhů hrušní včetně taxonů u nás ve volné přírodě vyhynulých či na různém stupni ohrožení. Zpřístupnění sbírky pro veřejnost. Seznámení laické i odborné veřejnosti s problematikou ex situ  záchovy genofondu a s taxonomií a biologií růží a botanických hrušní. Ukázat variabilitu přírodních druhů jako zdroje variability kulturních okrasných i ovocných odrůd. 

Podpora SFŽP nám umožnila zahájit v roce 2012 revitalizaci ploch bývalých matečnic Průhonického parku, sbírky botanických růží a pomologického arboreta  na Chotobuzi. Hlavním cílem bylo zpřístupnit nové plochy botanické zahrady veřejnosti. 


Rozárium jako expoziční zahrada určená pro veřejnost, na které Botanický ústav prezentoval genofondové sbírky botanické zahrady a Průhonického parku, byla vybudována již v polovině devadesátých let (1993 - 1993) díky podpoře Ministerstva životního prostředí. Na další rozvoj zahrady však nebyly prostředky.


Revitalizace a stavba nových expozic probíhá podle jednoduchého generelu, projektu, který vymezuje umístění expozic a charakterizuje použití jednotlivých ploch zahrady. Kromě něj jsme připravili dva ideové návrhy na výstavbu expozic.

Jedním je úprava expozice popínavých růží. Expozice má obrovský potenciál, ale v současnosti patří k esteticky nejslabším částem zahrady. Druhým jsou sečuánské zahrady s malým výstavním skleníkem. Na dokončení projektů bohužel nemáme prostředky.


Rozsáhlejší změny expozic jsme zahájili již v roce 2010. Díky Národnímu programu konzervace genetických zdrojů jsme začali postupně mulčovat záhony.  Nejprve záhony kosatců nejprve kačírkem, oblázky a později vápencovou kamennou drtí. Později, postupně podle našich možností, také pivoňky a hajní rostliny štěpkou nebo borkou.

Od roku 2012 začlo docházet k zásadním změnám právě díky podpoře SFŽP.

Záhony růží byly původně obehnány souvratěmi. Souvratě jsme zrušili, položili záhonové obrubníky a středovou cestičku každého záhonu zasypali borkou, aby byla přístupná pro návštěvníky. Volné plochy jsme zatravnili. V roce 2012 bohužel došlo k velkým mrazovým škodám na růžích. Zmrzlé keře jsme nahrazovali postupně až do roku 2015. Následně jsme v roce 2015 a 2016 dosázeli volné okraje záhonů růží levandulemi.

 

 

Záhony růží v roce 2016

 

Na ploše rozária postupně přibývaly nové záhony. Většina z nich je jedno-skupinových s ukázkou vývoje šlechtění. Výjimkou jsou záhony lesních trvalek, především bohyšky a škornice, a výsadba drobných cibulovin, které jsou doplněním našich původních sbírek a nejsou hlouběji zpracovány.

Od roku 2011 jsme na ploše rozária připravili následující nové expoziční záhony:

Významně jsme rozšířili také expozice pivoněk.

V roce 2015 jsme započali s údržbou jezírek na rozáriu. Jezírka jsme vyčistilimod kalu a z části změnili jejich náplň libreto. Doplnili jsme je o nové druhy rostlin.

Kromě výsadeb jsme na rozárium a později i v plochách arboreta umístili informační tabule (celkem 22). Expozice byly doplněny o návštěvnickou vybavenost - lavičky, lehátka a odpadkové koše, které do té doby v zahradě zcela chyběly.

V roce 2012 jsme z části rekonstruovali oplocení rozária. Nový plot byl postaven v jižní, severní a západní části. K rozáriu byla připojena do té doby prakticky neudržovaná plocha podél západního plotu rozária. Zde se nacházeli jednotlivé hružně a již poměrně velké náletové dřeviny, především třešně, duby, lípy a javory. Plochu jsme vyčistili a zatravnili. Vysázeli jsme zde pás dřevin (sadové růže, hybridy botanických růží, květnaté dříny, ibišky), který bude plochu opticky oddělovat od experimentální zahrady. V zimě 2016-17 se zde probíhala stavba přípojky kanalizace k objektu Weltzovna a zahradnickému zázemí.

Plocha rozária je pravidelně využívána pro panelové výstavy.


V devadesátých letech se změnil přístup Průhonického parku k výsadbám. Byla ukončena školkařská činnost. Původní matečnice, určené pro výsadbu v parku,  zůstaly ladem jen s minimální či žádnou údržbou.

Nejzanedbanější byla plocha Arboreta I. V roce 2012 jsme zde provedli probírky porostu. Na místě byly ponechány pouze dřeviny s vyšší estetickou a taxonomickou hodnotou. Odstraněné dřeviny byly použity na energetickou štěpku. Parková plocha byla postupně zbavena pařezů, zatravněna a doplněna podrostovými dřevinami (pěnišníky, hortenziemi) a drobnými cibulovinami.

Na podzim roku 2016 jsme připravili dvě nové expozice denivek a expozici planých bezkartáčkatých kosatců v prostoru Arboreta I a centrální louky. Návštěvníci se zde budou již příští rok moci seznámit s botanickými druhy denivek a jejich variabilitou a s denivkami vyšlechtěnými v České republice. Také se seznámí s méně známými planými kosatci především ze skupiny sibiřských kosatců.

Obdobná situace byla také na části pomologických výsadeb. Neudržované plochy byly podél plotu rozária a v jižní části území, ve výsadbách planých druhů hrušní.

 

Nálety zarostlá expozice botanických hrušní, 2012

 Nálety zarostlá expozice botanických hrušní, 2012

Pomologické arboretum u plotu experimentální zahrady, 2012

 Pomologické arboretum u plotu experimentální zahrady, 2012


V roce 2013 jsme získali příspěvek na projekt Botanická zahrada Chotobuz jako významný eko-turistický bod Průhonic. Grant z byl získán díky Revolvingovému fondu MŽP na podporu udržitelného rozvoje - Podpoře rozvoje eko-turistických a geo-turistických destinací (10. výzva). Díky němu jsme mohli začít s výstavbou vstupní brány, která by spojila zahradu s ulicí Dobřejovická a napojila ji tak na poměrně frekventovanou cyklostezku. Příspěvek pokryl přibližně polovinu stavby. Dokončení stavby záleží na finančních možnostech BÚ.


V roce 2015 jsme dokončili revitalizaci Arboreta I a Arboreta II. Travou jsme oseli volné plochy a upravili zatím nepoužívané nádrže na vodní rostliny. Nové plochy tak byly poprvé během výstavy ČAVU zpřístupněny návštěvníkům.

Plocha určená pro návštěvníky se zvětšila z původních 3,8 ha na současných 11,5 ha. Otevírací doba zahrady pro veřejnst se prodloužila ze 2 měsíců na 5 měsíců.

Během 5 let jsme zmenšili poměr neobdělávané půdy bývalých neudržovaných matečnic a náletovými dřevinami zarostlých výsadeb ovocných stromů z původních 45 % na současných 9 % (botanické růže).

 


Průhonická botanická zahrada se podílí na řadě akcí. Kromě provázení po sbírkách se jedná především o panelové výstavy na rozáriu a výstavy fotografií v Návštěvnickém centru Průhonického parku. Většina výstav je uspořádána ve spolupráci s Unií botanických zahrad ČR, Botanickou zahradou HLMP a serverem botany.cz.

Historický přehled akcí je zde.


Průhonická botanická zahrada je součástí oddělení Správy Průhonického parku a genofondových sbírek. V grafech je zobrazen podíl botanické zahrady na údržbě a konzervaci genofondu v rámci společného oddělení. Jako intenzivní plocha Alpina je započtena celá udržovaná plocha včetně nových výsadeb a "Telekiové louky".

 

 


 



Komentáře k článku



Žádné komentáře

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Kolik je 2*3 (slovně) *  
* Povinné údaje jsou označené hvězdičkou