Historie rozária na Chotobuzi

Mobilní verze

Sbírka růží botanické zahrady na Chotobuzi vznikala nezávisle na výsadbách v Průhonickém parku i šlechtění ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví.

Ve skutečnosti se skládá ze dvou sbírek, které měly svůj vlastní vývoj a osud. Zatímco sbírka botanických růží sloužila především pro taxonomický výzkum, sbírka kulturních růží již od svého počátku sloužila jako genofondová sbírka uchovávající významné historické odrůdy. O historii sbírek, jejich zaměření a o původním pěstovaném sortimentu můžete získat více informací ve Zprávách botanické zahrady ČSAV č. 5 z roku 1967. 

Sbírka botanických růží

Sbírku botanických růží založil Ivan Klášterský, přední evropský rhodolog. Jeho cílem bylo vytvoření sbírky všech československých druhů a význačných drobných druhů – mikrospecií. Sbírka měla být doplněna co největším počtem exotů. Vznikla především za účelem monografického studia rodu a také k modelovému studiu variability, speciace a mikroevoluce. Založena byla v roce 1934, když se botanické oddělení Národního muzea, ve kterém doktor Klášterský pracoval, přestěhovalo z budovy na Václavském náměstí do Troje, kde u jeho dvou budov byl menší park. Do jara 1941 bylo v Troji postupně shromážděno 112 druhů růží. Okupační úřady však budovy zabraly a ústav se musel přestěhovat do letohrádku v Královské oboře (Stromovka). Správa Královské obory svolila s výsadbou růží přímo v parku na několika místech. Hned po skončení války v květnu 1945 byla botanickému oddělení přidělena vila Gellert v Bubenči (dnes čínské velvyslanectví). Tam však rostliny trpěly suchem. V létě 1948 bylo botanické oddělení Národního muzea vlá- dou vypovězeno z vily a na jaře 1949 byl ústavu přidělen zámek v Kunraticích, do jehož zpustlého parku byly přeneseny trosky původní sbírky. Růže zůstaly v Kunraticích až do roku 1953, kdy byly přestěhovány do zahrady u zámečku v Lužanech u Přeštic, který patřil Hlávkově nadaci. Teprve na podzim roku 1963 byla sbírka převezena do Průhonic. Celkem bylo přesazeno 250 keřů. Koncem roku 1966 byl již počet evidovaných a kontrolovaných rostlin 639. Sbírka v době své největší slávy sloužila především výzkumu. Byla pečlivě dokladována herbářovými položkami a mikroskopickými preparáty, od roku 1966 byly prováděny cytologické analýzy (I. Klášterská, M. N. Končalová), byla sledována fenologie (H. Vacková). Rostliny byly biometricky zhodnoceny V. Větvičkou, E. Kolátorová studovala složení silic v listových žlázkách. Významnou část dnešní sbírky představují rostliny pocházející z autogamických a hybridizačních experimentů D. Jičínské z konce šedesátých let. Původní Klášterského rozárium, které se nacházelo na louce před vstupem do dnešní botanické zahrady, bylo zrušeno po odchodu V. Větvičky v 90. letech. Dodnes se zachovala pouze část rostlin v experimentálních plochách, především výsledky hybridizačních pokusů a někteří vybraní jedinci původní Klášterského sbírky. Některé hybridní rostliny, především kříženci R. rugosa a R. glauca, mají vysokou sadovnickou hodnotu. V roce 2010 zde byly duplikovány rostliny sbírané expedicemi Botanické zahrady hlavního města Prahy v Číně. Sbírka byla dlouhodobě umístěna v pěstebním zázemí, nebyla přístupná veřejnosti. Díky podpoře Státního fondu životního prostředí proběhla inventarizace, její vyhodnocení a přeurčení. Postupně odstraňujeme náletové dřeviny a připravujeme parkovou úpravu plochy tak, abychom během dvou let umožnili zpřístupnění rozária botanických růží veřejnosti. Zahradnicky cenné hybridy jsme vysadili jako samostatnou expozici podél oplocení rozária.

Sbírka kulturních růží

Sbírka kulturních růží je spojena s Pravomilem Svobodou, prvním ředitelem botanické zahrady. Vznikla v Arboretu Peklov v Kostelci nad Černými lesy, v letech 1954–62. Pro lesníky, kteří arboretum spravovali, však růže nebyly zajímavé, a proto se sbírka v roce 1963 při založení Botanické zahrady přesunula na pozemky na Chotobuzi. Růže ve sbírce byly postupně doplňovány nákupem rostlin ze sortimentů udržovaných zejména v domácích školkách v Kunraticích, Žehušicích, Litomyšli, Blatné, ale i dalších. Obsahuje také rostliny namnožené pomocí oček dovezených ze zahraničí, především bývalého Sovětského svazu, Německa a Maďarska. Důslednou snahou bylo udržet v co největší možné míře historický sortiment, u kterého celosvětově hrozí jeho zaniknutí. V současné době je sortiment doplňován o ukázky moderního domácího i zahraničního šlechtění. Po založení obsahovala sbírka téměř 900 odrůd růží. Návrh původní expozice vypracoval architekt Emil Zavadil. Střední část rozária tvořily záhony polyantek, polyanthybridů a floribund. Bylo zde shromážděno na 230 kultivarů chronologicky seřazených, v 16 kusech od jedné odrůdy. Další expozicí byly čajohybridy s 317 odrůdami po osmi jedincích. Čajohybridy nebyly seřazeny podle stáří, ale podle barev. Mimo to byly v původním rozáriu výsadby pnoucích a keřových růží. Začátkem sedmdesátých let se Pravomil Svoboda stěhuje do arboreta Borová hora u Zvolena, kde zakládá nové rozárium. V letech 1968–70 byly zrušeny původní výsadby sadových a botanických růží. Zástupci byli přeneseni na náhradní plochy, trvalky, které doplňovaly výsadby, byly přesazeny do parku. V roce 1985 dochází k částečné redukci sbírky. Po důkladné revizi všech kultivarů byly vybrány přednostně ty, které byly v určitých letech pro určité šlechtitele typickými zástupci. Tím se sortiment asi o čtvrtinu zmenšil. Pak následovalo kompletní přeočkování a přesázení sortimentu polyantek a čajohybridů. V roce 1995 obsahuje sbírka kulturních růží celkem 689 odrůd. Podle projektu architekta Ivara Otruby vzniká v polovině devadesátých let nová podoba zahrady. Sbírky jsou vysázeny v reprezentativním výběru a postupně se otevírají veřejnosti. Kulturní růže byly vysázeny po 5 kusech na záhony, které ‘Pink Grootendorst’ ‘William Lobb’ ‘Ballet’ ‘Shooting Star’ 29 tvoří tři velké ovály. Odrůdy jsou řazeny vývojově od nejstarších po nejnovější. Keřové a pnoucí byly vysazeny do travnaté plochy po dvou či třech jedincích. V roce 2010 bylo na rozáriu pěstováno 923 odrůd. V zimě v roce 2012 došlo k značnému poškození růží. Teplý leden, jehož průměrné teploty byly o 2 °C vyšší než průměr, probudil pupeny mnoha odrůd. Poté však následoval velice chladný únor s průměrnými teplotami o 2 až 3 stupně nižšími, mrazy pod -20 °C byly po několik dní bez jakékoli sněhové pokrývky. Vymrzla přibližně polovina keřů ve sbírce. Nejvíce byly poškozeny čajohybridy (ztráta 62 %), nejméně pnoucí a keřové růže. Za pomoci kolegů z Europa Rosarium (Sangerhausen), Arboreta Borová hora u Zvolena, rozária Výstaviště Flora Olomouc a Růžového sadu Památníku Lidice, ale i díky vstřícnosti zahradnických firem W. Kordes’ Söhne, David Austin Roses (Anglie), Miloslav Šíp – Růžové a okrasné školky, Růžová školka Kunratice, Růžové školce Pelcových, Schmid Gartenpflanzen a Rosenhof Schultheis se nám podařilo obnovit sortiment v původní šíři. Během roku 2012 se změnila také podoba záhonů. Položili jsme záhonové obrubníky a uprostřed záhonů jsme vybudovali zaborkované cestičky, výsadby jsou doplněné o informační tabule. 



Komentáře k článku



Žádné komentáře

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Kolik je 2*3 (slovně) *  
* Povinné údaje jsou označené hvězdičkou