.
O potřebě vzniku zákona o botanických zahradách se diskutovalo již v sedmdesátých letech. Otázka potřebnosti ukotvení botanických zahrad se znovu objevila po roce 2000. Původně jsem si myslel, že se jedná o zbytečnou normu, které by nejspíše jen zvýšila i tak přebujelou byrokracii, která u nás vládne. Botanické zahrady mají nejrůznější zřizovatele (vysoké a střední školy, obce, vědecké ústavy, výstaviště, soukromé vlastníky, nevládní neziskové organizace) a z toho vyplývá i jejich rozdílná funkce a zaměření, proto jejich charakteristika zákonem je poměrně problematická.
Jenže situace je bohužel taková, že co u nás není dáno zákonem, tak neexistuje. Na rozdíl od zoologických zahrad, galerií, muzeí a knihoven, jejichž sbírková činnost je regulována státem a stát deklaruje veřejný zájem uchování sbírek a poskytuje jim ochranu, není činnost botanických zahrad přímo regulována. Botanickým zahradám není v podstatě poskytována žádná pravidelná dotace a podpora ze státního rozpočtu na jejich činnost, nedosáhnou většinou na dotace z evropských fondů, a to i přes to, že jejich funkce a význam jsou s obdobnými organizacemi srovnatelné.
Vzniká tak nelogická až nesmyslná a dlouhodobě neudržitelná situace, kdy jedna kategorie organizací je upravena právem speciálně a dosti podrobně, stát o ni má zájem, podrobný přehled, kontroluje ji a aktivně morálně i finančně ji podporuje, zatímco u druhé kategorie zahrad tato kontrola i podpora v podstatě zcela absentují, ačkoliv obě kategorie zahrad jednoznačně plní svoje veřejné funkce výchovné, osvětové, vědecké, odborné i záchranné.
Rada Unie botanických zahrad zadala přípravu zákona prof. Milanu Damohorskému z Právnické fakulty UK. Koncept byl poprvé představen na konferenci Zvláště chráněné druhy rostlin v kultuře v roce 2016. Návrh zákona vycházel z obdobného zákona o Zoologických zahradách.
Od té doby probíhá na půdě Unie místy hodně ostrá debata. Jako hlavní problém se jeví především rozdělení zahrad do dvou kategorií tedy zahrad pouze registrovaných a zahrad licencovaných. A odpor je samozřejmě též proti zavádění povinností – především přehledu pěstovaných rostlin a psaní výroční zprávy a případným postihům za jejich plnění.
V průběhu roku 2018 jsma do návrhu zákona zapracovali konkretizující připomínky, které jsme od jednotlivých zahrad dostali.
Rada Unie návrh zákona přijala na svém zasedání dne 13.12. 2018.
Aktuální znění návrhu zákona je zde.
