DŮVODOVÁ ZPRÁVA návrhu zákona o bot. zahradách | Unie botanických zahrad | Spolupráce se odbornými společnostmi | Články | iBotky.cz

DŮVODOVÁ ZPRÁVA návrhu zákona o bot. zahradách

Mobilní verze

Důvodová zpráva návrhu zákona o botanických zahradách.

 

Obecná část

 

1.     

Zhodnocení platného právního stavu

 
Návrh zákona zpracovává oblast vztahů, která dosud právními předpisy není upravena. Vzhledem ke zcela specifické oblasti právní úpravy vyžadující zvláštní státní správu je třeba, aby upravovaná materie byla obsahem samostatného zákona. Jedná se o zavedení povolovacího systému botanických zahrad, s čímž souvisí úprava následných otázek jako vymezení požadavků nutných k vydání a trvání registrace či licence botanickým zahradám, zakotvení státního dozoru nad botanickými zahradami, stanovení postupu pro případ, kdy provozovatel botanické zahrady přestane splňovat povinnosti vyžadované pro udělení a držení registrace či licence apod.
 
Přestože činnost a provoz botanických zahrad nejsou v právním řádu zvláště upraveny (jedná se pouze o živnost volnou), činnost botanických zahrad jako právního subjektu je právem regulována, avšak pouze do té míry, do jaké se na ni vztahuje obecná právní úprava určitého okruhu vztahů, do nichž botanická zahrada při své existenci a činnosti vstupuje. Takto je třeba chápat níže uvedené předpisy, k nimž se zákon váže:
 
Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy.
 
Zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Úmluva o biologické rozmanitosti (publikována ve Sbírce zákonů pod č. 134/1999; ČR je smluvní stranou této úmluvy od 3.3.1994).
 
Předpisy Evropských společenství:
  • Směrnice Rady  1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách (dále jen ”Směrnice”) - jako analogická a inspirativní právní úprava,
  • Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin   regulací obchodu s těmito druhy.
 
Současné právní postavení botanických zahrad vyplývá z těchto právních předpisů:
 
Hlavní poslání botanických zahrad je z hlediska zájmů ochrany přírody zakotveno ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb.
 
Z právních předpisů dotýkajících se činnosti botanických zahrad je nutno jmenovat:
 
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Tento zákon stanoví mimo jiné požadavky rostlinolékařské péče na pěstování a zdraví rostlin a upravuje  práva a  povinnosti fyzických  a právnických osob  v oblasti fytopatologické. 
 
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje na chov zvláště chráněných druhů rostlin.
 
Zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy.
 
Podle tohoto zákona a nařízení EU Ministerstvo životního prostředí kontroluje vývoz a dovoz ohrožených druhů rostlin a výrobků z nich. Tento zákon zakotvil státní kontrolu nad držením jedinců některých vybraných ohrožených druhů.
 
Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
 
Osm botanických zahrad je spravováno vysokými školami. Kromě účasti na výuce však plní i další funkce, především v oblasti záchovy genofondu rostlin. Tato činnost však nemá oporu v zákoně a tudíž není zajištěna její dlouhodobá kontinuita.
 
Zákon č. 283/1992 Sb. České národní rady o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
Dvě botanické zahrady jsou spravovány Akademií věd České republiky.
Kromě účasti na projektech ve vědě a výzkumu však plní i další funkce, především v záchově genofondu rostlin. Tato činnost však nemá oporu v zákoně a tudíž není zajištěna její dlouhodobá kontinuita.
 
Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb.
 
Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
 
Státní botanické zahrady byly postupně odstátněny a přešly do majetku obcí (měst) nebo krajů, na jejichž území se nacházejí. Většinou se jedná o právní formu příspěvkové organizace, jejichž zřizovateli jsou obce nebo kraje, dále jsou jejich zřizovateli a provozovateli veřejnoprávní vysoké školy, střední školy a spolky. Výjimečně jsou provozovateli i jednotlivé fyzické osoby či obchodní společnosti. 
 
Jedná se právě o jednu z hlavních odlišností botanických od zoologických zahrad, kdy mnohé botanická zahrady provozují často také školy. Botanické zahrady jsou tak úzce navázány na univerzity (jejich fakulty přírodovědeckého nebo zemědělského zaměření), popř. na školy střední. Naopak od toho žádná zoologická zahrada v České republice není zřizována či provozována jakoukoliv školou.
 
V současnosti existuje v České republice celkem asi 40 botanických zahrad, které se vesměs sdružily v Unii botanických zahrad ČR (s významných stojí mimo Unii snad jen Botanická zahrada Liberec). Kromě výše uvedených botanických zahrad jsou některá zařízení na bázi ryze soukromé. O nich však nejsou zpravidla potřebné informace.
 
Hospodaření botanických zahrad se tedy řídí obecnými předpisy o hospodaření s majetkem obcí [zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů]. Vlastní provoz botanických zahrad se dnes řídí interními předpisy, vytvořenými a kontrolovanými zřizovatelem.
 
V současnosti však formálně právně nespadají botanické zahrady na rozdíl od zahrad zoologických do kompetence žádného resortu (ministerstva), který by mohl řídit nebo usměrňovat jejich činnost v zájmu státu. Botanickým zahradám tak opět na rozdíl od zahrad zoologických není v podstatě poskytována žádná pravidelná dotace a podpora ze státního rozpočtu na jejich činnost, ačkoliv jejich funkce a význam jsou srovnatelné.
 
Co se týká státního dozoru či kontroly činnosti botanických zahrad, lze uplatňovat státní dozor pouze na základě výše uvedených právních předpisů. Činnost a provoz botanických zahrad jsou v současnosti kontrolovány orgány rostlinolékařské péče a orgány ochrany rostlin (ÚKZUZ) a zároveň i Českou inspekcí životního prostředí v souvislosti s prováděním zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 100/2004 Sb.
 
Nutnost přijetí právní úpravy botanických zahradách přímo nevyplývá z  legislativy Evropského společenství, protože tam neexistuje „Směrnice o botanických zahradách“, obdobně jako tam existuje Směrnice o zoologických zahradách. Předmětem této Směrnice   je aktivně chránit volně žijící živočichy a zachovat biologickou rozmanitost, a to tak, že členské státy přijmou opatření k udělování licence zoologickým zahradám a opatření k dozoru nad nimi. Tím má být posílena úloha zoologických zahrad při zachovávání biologické rozmanitosti. Právě touto směrnicí a na ni navazující českou zákonnou právní úpravou zoologických zahrad tak vzniká značná disproporce mezi zoologickými a botanickými zahradami, byť se jedná o instituce velmi podobné a více méně srovnatelně významné. Botanických zahrad je navíc na území ČR asi dvakrát tolik co zahrad zoologických. Některé zahrady jsou nadto současně jak zoologickými, tak i botanickými (Plzeň, Ostrava, Zlín). 
 
Vzniká tak nelogická až nesmyslná a dlouhodobě neudržitelná situace, kdy jedna kategorie zahrad je upravena právem speciálně a dosti podrobně, stát o ni má zájem, podrobný přehled, kontroluje ji a aktivně morálně i finančně ji podporuje, zatímco u druhé kategorie zahrad tato kontrola i podpora v podstatě zcela absentují, ačkoliv obě kategorie zahrad jednoznačně plní svoje veřejné funkce výchovné, osvětové, vědecké, odborné i záchranné.
 
Základní požadavky Směrnice o zoologických zahradách stejně jako její český implementační zákon jsou tak do značné míry inspirací a vodítkem pro přípravu návrhu zákona o botanických zahradách.
 

 

2.     

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

 
Navrhovaná právní úprava stanoví analogicky se zákonem o zoologických zahradách základní zásady provozování botanických zahrad. Provozování botanických zahrad musí nutně (per analogiam) vyjít z obdobné definice zoologických zahrad obsažené v zákoně o zoologických zahradách, která předurčuje následující konstrukci.
 
Botanická zahrada je pojmově vymezena a je jí zařízení, které naplňuje znaky pojmu, nerozhodné, zda má její provozovatel licenci nebo registraci, či nikoli. Provozovat botanickou zahradu, tedy zařízení splňující zákonné pojmové znaky, může pouze držitel platné licence nebo registrace.
 
Absence licence nebo registrace má za následek uzavření botanické zahrady pro veřejnost, čímž však dojde k nemožnosti realizace účelu botanické zahrady.
 
Hlavním předmětem zákona je řízení o vydání licence či registrace a stanovení státního dozoru nad botanickými zahradami. Zákon vymezuje příslušné správní úřady odpovědné na úseku provozování botanických zahrad a dozoru nad nimi. Udělování licencí či registrací a kontrola licence či registrace se svěřuje Ministerstvu životního prostředí, v součinnosti s ČIŽP a orgány rostlinolékařské správy.
 
Při kontrole nad dodržováním tohoto zákona se vychází ze zásady, že kontrolu provádějí příslušné orgány rostlinolékařské správy podle zvláštních právních předpisů, v nichž je obsažena jejich zvláštní příslušnost. Ministerstvo nezasahuje do jejich kontrolní a sankční působnosti. Vzhledem k tomu, že specifické porušení některých právních předpisů na ochranu rostlin (vazba na poslání botanických zahrad) je neplněním požadavků podle tohoto zákona s důsledkem zrušení licence či registrace, stanovuje se orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů informační povinnost vůči Ministerstvu životního prostředí, jakožto povolujícímu orgánu.
 
 

3.     

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

 
Nezbytnost přijetí navrhované právní úpravy neplyne z požadavku kompatibility práva České republiky s právem Evropských společenství, neboť právní úprava botanických zahrad v EU (na rozdíl od zahrad zoologických) neexistuje, ale naopak z vnitřní potřeby vyrovnat právní a ekonomické postavení a vztah státu k oběma kategoriím zahrad.
 
 

4.     

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

 
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky :
 
Navrhovaná právní úprava zakládá novou působnost některým stávajícím správním úřadům. Bude se jednat o zákonnou úpravu, čímž je splněn požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, který stanoví, že správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
 
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Listinou základních práv a svobod:
 
Návrh ukládá plnění povinností. Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích. Navrhovaná právní úprava bude zákonnou úpravou, tudíž je požadavek Listiny základních práv a svobod splněn.
 

5.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství.

 

1. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními závazky České republiky

Problematika řešená navrhovanou právní úpravou se dotýká obsahu Úmluvy
o biologické rozmanitosti (publikována ve Sbírce zákonů pod č. 134/1999. Česká republika je smluvní stranou této úmluvy od 3.3.1994). Čl. 9 Úmluvy o biologické rozmanitosti stanoví, že každá smluvní strana přijme opatření na ochranu složek biodiverzity ex situ. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s citovanou úmluvou, resp. je jejím naplňováním.

 2. Slučitelnost navrhované právní úpravy s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právem EU, neboť v tomto právní úprava botanických zahrad dosud zcela absentuje (na rozdíl od zahrad zoologických).
 
Aplikace nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin  regulací obchodu s těmito druhy, do českého právního řádu je prováděná jiným právním předpisem, na který v navrhované právní úpravě bude pouze odkazováno.
 

6.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Rozhodující část ekonomického dopadu aproximace evropského práva v oblasti ochrany přírody  a jeho právní úpravy v ČR byla již projednávána vládou ČR jako součást:
 
  • Aproximační strategie pro oblast životního prostředí vzaté na vědomí usnesením vlády ČR č. 677 ze dne 28. června 1999,
  • Investiční strategie financování požadavků na zajištění implementace legislativy Evropského společenství v oblasti životního prostředí vzaté na vědomí usnesením vlády ČR č. 1230 ze dne 22. listopadu 1999,
  • Dodatku k Pozičnímu dokumentu České republiky ke kapitole 22:  Životní prostředí, schváleném usnesením vlády ČR č. 550 ze dne 31. května 2000,
  • Aktualizovaného Implementačního plánu pro oblast Životní prostředí vzatého vládou ČR na vědomí usnesením č. 1192 ze dne 14. listopadu 2001.
Původní odhady dopadů na státní rozpočet a podnikatelské subjekty, vycházející z Aproximační strategie, byly revidovány a zpřesněny pro oblast životního prostředí  v Implementačním plánu. Z tohoto dokumentu vycházejí propočty všech relevantních ekonomických dopadů pro přípravné období a pro realizaci navrhované právní úpravy.
 

Současný stav

V současné době je provozováno v ČR celkem asi 40 botanických zahrad, které se vesměs sdružily v Unii botanických zahrad ČR. Osm botanických zahrad jsou zahrady vysokých škol, dvě zahrady spravuje Botanický ústav AV ČR. Střední zemědělské a lesnické školy spravují osm botanických zahrad a arboret, tři arboreta spravují zdravotnické ústavy a dvě arboreta muzea. Zbývající velké botanická zahrady jsou městské příspěvkové organizace. Také existuje několik výhradně soukromých malých botanických zahrad. Jejich přesný počet není znám a jejich úroveň nebyla Ministerstvem životního prostředí monitorována.
 
V současnosti však nespadají botanické zahrady do kompetence žádného resortu, který by měl možnost zajišťovat za stát kontrolu jejich činnosti i jejich finanční a další podporu, jak je tomu naopak u zahrad zoologických.
 
Jelikož dosud neexistuje žádná právní norma upravující zřizování a činnost botanických zahrad, je nutno ji připravit,  a to v takovém časovém horizontu, aby tento zákon vstoupil v účinnost nejpozději k roku 2020, lépe však již dříve.
 

1.      

Institucionální  posílení

 
Příprava legislativy, zavedení agendy botanických zahrad a zřízení Komise pro botanické zahrady
 
Zabezpečení   požadavků navrhované právní úpravy, zajišťování souběžné agendy a zřízení Komise pro botanické zahrady si vyžádá personální posílení instituce odpovědné za udělování licencí či registrací botanickým zahradám. Zároveň bude vyčleněna dostatečná odborná kapacita pro kontrolu dodržování podmínek licencí a registrací a případné sankční postihy a vůbec pro agendu spojenou s  touto navrhovanou právní úpravou.
 
Z tohoto důvodu bude nutné zajištění personálních a materiálních zdrojů pro vytvoření a vedení této agendy v rámci odpovědného orgánu, kterým bude Ministerstvo životního prostředí.
 
Vzhledem k tomu, že již řadu let zajištuje poměrně úspěšně podle zákona o zoologických zahradách v podstatě analogickou agendu Ministerstvo životního prostředí pro zoologické zahrady, lze jednoznačně uvažovat o připojení této nové agendy botanických zahrad k příslušnému útvaru na MŽP (obdobně i u ČIŽP). Finanční náklady by tak měly být podstatně nižší než při zavedení agendy zoologických zahrad. Instituce, aparát, know - how i další již existují a fungují.
 

2.     

Další požadavky na státní rozpočet

Splnění   podmínek licence 

V případě, že některá ze stávajících botanických zahrad nebude splňovat podmínky pro udělení licence či registrace ve smyslu navrhované právní úpravy, bude muset učinit takové kroky, které povedou k nápravě. Taková realizační opatření budou vyžadovat značné (dnes neodhadnutelné) náklady. Náklady budou hrazeny z prostředků zřizovatele botanické zahrady. 

Dotace 

Navrhovaná dotace pro podporu některých činností  botanických zahrad s licencí podle navrhované  právní úpravy bude zřejmě znamenat navýšení státního rozpočtu, neboť tato dotace zatím není botanickým zahradám poskytována. Mohlo by jít odhadem o částku 20 miliónů Kč ročně.

Komise pro botanické zahrady 

Komisi zřizuje Ministerstvo životního prostředí a vydává její statut a jednací řád.  Komise vypracovává vyjádření při udělování licence či registrace podle tohoto zákona. Ministr z vlastní iniciativy či na návrh vyjmenovaných ministerstev, Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského, ČIŽP a profesních sdružení botanických zahrad do Komise jmenuje a odvolává odborníky. Pro zabezpečení činnosti Komise bude nutné navýšit rozpočtovou kapitolu 315 – MŽP v celkové výši 2 mil. Kč. Uvedenými finančními prostředky bude zajištěna činnost Komise, např. vypracování odborných posudků, posuzování žádostí, kontrola botanických zahrad, režijní náklady jednotlivých členů, metodické pokyny, informační zdroje (publikace, přístup do databází), mezinárodní konference.
 

3. 

Platby

3.1 Pokuty

 
Při porušení ustanovení  navrhované právní úpravy uloží Česká inspekce životního prostředí pokutu v částce:
            až do výše 50 000 Kč (§ 15),
     až do výše 5 000 Kč (§15),
            až do výše 150 000 Kč (§15),
            až do výše 15 000 Kč (§15).
 
Pokud jde o příjmy z této činnosti, resp. sankční poplatky, lze je odhadnout jen obtížně. Tyto příjmy budou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (dále ”SFŽP”). 
 
Možné výdaje SFŽP  do této oblasti životního prostředí budou závislé na strategii Fondu a na aktuálních platných dotačních programech MŽP a SFŽP.

3.2 Poplatek za vydání licence

V  § 21 je uložen správní poplatek za vydání licence či registrace zoologické zahradě ve výši     5 000,-  Kč (1 000 Kč). Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu z poplatků je cca 0,1 mil. Kč. 
 

Shrnutí požadavků na státní rozpočet

  
V prvním roce účinnosti zákona jsou v rámci personálního posílení zahrnuty jednorázové kapitálové výdaje v přiměřené výši a mzdové a ostatní běžné výdaje od účinnosti zákona.
 
Od tohoto roku se předpokládá finanční dopad na státní rozpočet ve výši 30 miliónu Kč ročně s tím, že dotace pro podporu některých zoologických zahrad s licencí činí v navrhované výši 20 mil. Kč ročně.
 

Zvláštní část

 

K § 1

V tomto ustanovení se vymezuje předmět zákona obdobně jako je tomu zákoně o zoologických zahradách a jím transponované Směrnici. Předmětem zákona je stanovení podmínek pro vydání licence či registrace, postupu při vydání licence či registrace, dále kontrola včetně sankcí a stanovení podmínek pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů.

K § 2

 
Pro účely tohoto zákona je nutné vymezit některé pojmy v zákoně užívané. Stěžejní je pojem ”botanická” zahrada – pozitivní definice. Zároveň se vymezuje, co se za botanickou zahradu nepovažuje (negativní definice). Jedná se o zařízení, která by jinak pojmové znaky botanické zahrady naplnila, avšak existují důvody, proč je nutné či vhodné tato zařízení za botanickou zahradu nepovažovat.
 
Definici je navíc doplněno o to, že botanickou zahradu musí tvořit primárně pozemky, dále případně se stavbami a dalším vybavením. Musí tedy mít materiální základ ve věcech nemovitých.

 K § 3

 
Základní podmínkou provozování botanických zahrad je držení platné licence či registrace provozovatelem vydaného podle tohoto zákona.
 
Zásada, že název zde uvedený může používat pouze botanická zahrada s licencí či registrací, se stanovuje z důvodu, aby již z názvu bylo patrné, že zařízení s tímto označením má státem garantovanou kvalitu. Tato úprava odpovídá praxi ve většině vyspělých států, kde ”botanická” v názvu je považováno za zařízení se státem garantovanou úrovní. Tato úprava je proto nutná i z hlediska mezinárodní komunikace.
 
Dále toto ustanovení obsahuje podmínky pro provoz, které jsou obecného charakteru, avšak je nutné je zde upravit samostatně, neboť provozování botanických zahrad je navrhovaným zákonem vyjmuto z režimu živnostenského zákona, který tyto otázky řeší.

K § 4

 
Toto ustanovení stanoví, u kterého orgánu se žádost o licenci či registraci podává, co musí žádost obsahovat, dále řeší některé procesní otázky.  Z  hlediska obsahu žádosti se jedná o takové skutečnosti, z nichž je možno zjistit, zda žadatel splňuje požadavky, jejichž splnění je podmínkou vydání a držení licence či registrace.
 
Zde je dán rozšiřující okruh účastníků řízení oproti obecné úpravě správního řízení, a to o obec a kraj, na jejichž území je nebo má  být  botanická zahrada, pro niž se vede řízení o udělení licence či registrace, zřízena. Botanická zahrada většinou působí v území jako činitel s výraznými kulturně-ekologickými a výchovnými aspekty, což způsobuje vzájemné vazby s veřejnoprávní korporací spravující dané území. Je proto vhodné, aby se obec a kraj mohly k provozování botanických zahrad vyjádřit v postavení účastníka řízení.
 
Řízení o registraci (oproti řízení o licenci) je základním a jednodušším a je minimem pro vznik a fungování každé botanické zahrady. Každá tedy musí mít minimálně tuto registraci od státu. Významnější botanické zahrady s rozsáhlejší vědeckou, záchranou a výchovnou činností nadregionálního významu pak budou jistě žádat o vydání licence, která je bude opravňovat i k případné finanční podpoře ze strany státu, což pouze registrované botanické zahrady mít v zásadě nebudou. Požadavek na „dvourychlostní“ řízení vznikl z podnětu některých menších botanických zahrad samotných, a to v rámci Unie botanických zahrad ČR.

K § 5

 
Zde je stanovena povinnost ministerstva vyžádat si vyjádření od místně příslušného orgánu rostlinolékařské správy, ČIŽP a Komise. Tyto orgány, s výjimkou Komise vydávají stanoviska každý z hlediska své působnosti dané zvláštním právním předpisem:
  • zákon č. 326/2004 Sb. – ÚKZUZ,
  • zákon č. 114/1992 Sb., 100/2004 Sb. – ČIŽP.
Dále se vyjadřují dle povahy věci i dotčená vyjmenovaná ministerstva.
 
Komise po skončení místního šetření vypracuje zprávu, v níž zhodnotí plnění podmínek zákona pro vydání a držení licence či registrace. V této zprávě zároveň doporučí nebo nedoporučí vydání licence či registrace.
 
Zakotvuje se zvláštní procesní postup oproti obecné úpravě správního řízení (šetření na místě), a to za účelem kontroly údajů uvedených v žádosti, za účelem posouzení skutečností rozhodných pro udělení licence či registrace a též za účelem vyjasnění případných odlišných vyjádření orgánů státní správy nebo vyjádření Komise.

K § 6

 
Lhůta k rozhodnutí se stanoví 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato relativně dlouhá doba je odůvodněna nutností vypracování vyjádření příslušnými orgány státní správy a Komise, pro něž samotné je lhůta jednoměsíční, jejich vyhodnocení a celkové posouzení.
 
V tomto ustanovení se stanovují náležitosti rozhodnutí nad rámec obecné úpravy (správní řád), které vyplývají ze specifik provozování botanických zahrad. Dále se stanovuje povinnost ministerstvu vypořádat se v rozhodnutí nejen s vyjádřeními správních úřadů, ale i s vyjádřením Komise, především z důvodu, aby vysoce odborné posouzení nemohlo být opomenuto.
 
Stanoví se podmínky, jejichž splnění je podmínkou pro vydání a držení licence či registrace. Je možné je rozdělit do dvou okruhů. Požadavky prvého okruhu jsou spíše zaměřeny na oblast výchovnou, výzkumnou a dále charakteru organizačního, kdežto požadavky druhého okruhu se týkají přímo pěstování a péče o rostliny.
 
Pro držení licence či registrace musí být stanovené podmínky splněny kumulativně.
U povinností stanovených v písm. a) je možné splňovat jednu nebo více podmínek.
 
Umožňuje se výjimka pro případ, kdy provozovatel nesplňuje všechny zde stanovené povinnosti, avšak je  předpoklad splnění v dohledné době (2 roky). Udělení této výjimky je v kompetenci povolujícího orgánu.

K § 7

 
Stanovují se oproti obecné právní úpravě obsahové náležitosti rozhodnutí o vydání licence či registrace.
 
Platnost licence se stanovuje na dobu neurčitou. Touto časově neomezenou dobou nejsou ohroženy cíle sledované touto právní úpravou vzhledem k pravidelným kontrolám ministerstva a dozorové činnosti ČIŽP.

K § 8

 
Ministerstvo zruší licenci či registraci, nesplňuje-li provozovatel požadavky stanovené tímto zákonem, které jsou podmínkou vydání a držení licence či registrace.
 
Umožňuje se přerušit řízení o zrušení licence či registrace a umožnit provozovateli v určené lhůtě odstranit nedostatky, pro které bylo řízení zahájeno. Za odůvodněný případ je podle navrženého ustanovení myšlen případ, kdy nesplněný požadavek zákona provozovatelem neohrožuje poslání botanických zahrad stanovený tímto zákonem a je předpoklad, že ve lhůtě nejpozději do 1 roku je provozovatel sto nedostatky odstranit a uzavření botanické zahrady by pro tyto skutečnosti bylo neadekvátním následkem nesplnění požadavku.
 
Zakotvuje se i možnost uzavření části botanické zahrady v rámci předběžného opatření.
 
Stanovuje se ministerstvu informační povinnost vůči orgánu příslušnému k uzavření botanické zahrady z důvodu přímé vazby zrušení licence či registrace a uzavření botanické zahrady.

K § 9

Odst. 1

Ustanovení vymezuje jiné způsoby zániku licence či registrace, než je zánik zrušením licence či registrace ministerstvem.

Odst. 2

Povinnost provozovatele oznámit ukončení provozování botanické zahrady ministerstvu se stanovuje ve vazbě na evidenční povinnost ministerstva.

K § 10

 
Zdůrazňuje se prvotní odpovědnost provozovatele za pěstované rostliny.

K § 11

 
Toto ustanovení sumarizuje kompetence ministerstva.
 
Hlavní působnost ministerstva – vydávání licence či registrace – daná tímto zákonem je odůvodněna zněním zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví, že Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přírody a krajiny. Působnost není však určena jednoznačně, proto se přistupuje k novelizaci zákona č. 2/1969 Sb.
 
Tato kompetence se svěřuje ústřednímu orgánu státní správy z důvodu, že se jedná o agendu týkající se poměrně malého počtu subjektů (postačí kapacita jediného úřadu), avšak zároveň o agendu vyžadující speciální odbornost.
 
S hlavní působností ministerstva souvisí jeho kontrolní působnost. Ministerstvo je kontrolním orgánem z hlediska dodržování požadavků, které jsou podmínkou vydání a držení licence či registrace. Ministerstvu se dále svěřuje přidělování dotací botanickým zahradám, což je zčásti již současná praxe. Pro informační provázanost státní správy na upravovaném úseku a z hlediska kompetence ministerstva ke zrušení licence má ministerstvo povinnosti informační vůči ostatním správním úřadům na daném úseku. 
 
Ministerstvo zřizuje Komisi jako organizační složku ministerstva.  Vyjádření správních úřadů (ČIŽP, ÚKZUZ) v povolovacím procesu a při pravidelných kontrolách jsou vydávána z hlediska jejich působnosti podle zvláštních právních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny, CITES, zákon o rostlinolékařské péči apod.). Protože se však jedná o zcela specifickou oblast, je třeba, aby se ve věci vyjádřili též odborníci přímo specializovaní na tuto oblast. Tento požadavek je zajištěn právě Komisí.  

K § 12

 
Toto ustanovení řeší obecnou kontrolu. Obecná kontrola se neomezuje oproti kontrole pravidelné (§ 13) pouze na provozovatele – držitele licence. ČIŽP na rozdíl od ministerstva, které je při pravidelných kontrolách omezeno na kontrolu požadavků, jejichž plnění je podmínkou vydání a držení licence či registrace, tedy kontrolu botanických zahrad s licencí či registrací, je oprávněna kontrolovat všechny právnické a fyzické osoby, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, resp. všechna zařízení spadající do pojmu ”botanická zahrada”, bez rozdílu, zda je jejich provozovatel držitelem licence či registrace, nebo nikoli.
 
Z kontrolní činnosti ČIŽP podle tohoto zákona je vyňato kontrolování, zda botanická zahrada neporušuje rostlinolékařské předpisy, neboť toto je v kompetenci jiných správních úřadů podle jiných právních předpisů (u předpisů o ochraně přírody a CITES je souběh). 
 
ČIŽP je dále oprávněna rozhodnutím uložit odstranění nedostatků neplněním ”obecných” povinností provozovatele (§ 3 odst. 3 až 5).

K § 13

 
Pravidelné kontroly se stanovují dle obecné rozumné potřeby a analogicky se zoologickými zahradami. Musí být prováděny nejméně jedenkrát za dva roky. Předmětem kontroly je zjištění, zda jsou plněny požadavky zákona pro vydání a držení licence či registrace.
 
Odpovědným orgánem za provedení pravidelné kontroly je ministerstvo, což koresponduje s jeho působností vydávání licence či registrace, při které zkoumá tytéž požadavky.
 
Součinnými orgány jsou ČIŽP a Komise. 
 
Na provádění kontroly je vztažen zákon o státní kontrole, což zabezpečí nejen proces, ale i oprávnění kontrolovaných osob i osob kontrolu provádějících.

K § 14

 
Stanovuje se, že na činnost vyvíjenou v souladu se zákonem lze poskytnout botanickým zahradám s licencí dotace. Dotace bude poskytovat ministerstvo. Zároveň se uvádí demonstrativní výčet dotačních důvodů (titulů) a vkládá se do zákona zmocnění k vydání prováděcího předpisu za účelem stanovení podrobnější právní úpravy. U botanických zahrad, které mají pouze registraci, se s poskytováním dotací ze strany státu v zásadě nepočítá.

K § 15

 
Úprava přestupků a ostatních správních deliktů se jeví jako nutná, neboť v oblasti provozování botanické zahrady mohou vystupovat jak právnické osoby, fyzické osoby s oprávněním k podnikání, tak fyzické osoby.  Je stanoveno několik skutkových podstat deliktů:
  •          provozování botanické zahrady bez licence či registrace,
  •          neoprávněné užívání zvláštního názvu pro botanické zahrady,
  •          ostatní delikty dle zákona.

K § 16

 
Orgán příslušný k sankčnímu řízení je ČIŽP.
Při opětovném porušení povinnosti je stanovena vyšší sazba pokuty.
 
Řízení o uložení pokuty za jiný správní delikt je podřízeno obecné úpravě správního řízení s uvedenými výjimkami, řízení o přestupcích je podřízeno obecné právní úpravě o přestupcích.
 
Stanovuje se příjemce pokut uložených podle tohoto ustanovení, dále se stanovuje orgán příslušný k vybírání a vymáhání a též právní předpis, podle kterého se při vybírání a vymáhání postupuje. Jedná se o zákon o správě daní a poplatků.
 
Vzhledem k tomu, že se stanovují zvláštní sazby pro opětovné spáchání správního deliktu, zakotvuje se povinnost pro ČIŽP vést evidenci osob, které byly pravomocným rozhodnutím uznány odpovědnými ze správního deliktu, a povinnost archivovat spisový materiál týkající se správních deliktů.

K § 17

 
Ministerstvo po projednání s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy připraví prováděcí předpis, který upraví podrobnosti při poskytování dotací. Tento bude vydán formou nařízení vlády.

K § 19

 
Na řízení vedená podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, neboť se jedná o rozhodování o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech subjektů. Jedná se o řízení o vydání licence či registrace, řízení o uzavření botanické zahrady, řízení o uložení odstranění nedostatků (§ 12 odst. 5) a řízení sankční podle § 16. (Zjednodušeně lze říci, že správnímu řízení ve smyslu rozhodování podle správního řádu není podřízeno přidělování dotací, zčásti projednávání přestupků a vybírání a vymáhání pokut). Tato zásada platí s určitými výjimkami stanovenými tímto zákonem, např. vyžádání stanovisek, šetření na místě, možnosti přerušení řízení, některé zvláštnosti sankčního řízení apod. Z působnosti správního řádu je pro jasnost vyňato i vydávání vyjádření orgánů státní správy (§ 5).
Též se zavádí to, že vydání licence či registrace podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu, a to ve výši 20 000, resp. 10 000,- Kč.

K § 19

 
Ustanovení vymezuje, které údaje jsou Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky povinny poskytovat Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí.

K § 20

 
V přechodném ustanovení se stanovují lhůty, nejen pro podání žádosti, ale i pro povolující orgán, neboť ten zřejmě nebude s to nárazově rozhodnout do 3 měsíců o všech botanických zahradách na území ČR.
 
Zde navrženou konstrukcí je zajištěna právní jistota provozovatele provozujícího botanickou zahradu podle dosavadních právních předpisů, který podal žádost, že botanickou zahradu provozuje legálně i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by ještě měl platnou licenci či registraci vydanou podle tohoto zákona.
 
Všechny lhůty zde uvedené jsou skloubeny ve vazbě na přepokládanou účinnost zákona.

K § 21

Potřeba novelizace kompetenčního zákona byla vysvětlena v obecné části důvodové části.

K § 22

 
Dílčí novelizace zákona o zoologických zahradách (doplnění definice zoologické zahrady) byla dána problémy z praxe, kdy Ministerstvo a ČIŽP vyžadovalo licenci k provozování zoologické zahrady i u některých zařízení, která vůbec neměla povahu zahrady (tedy pozemků se stavbami a zařízeními). Například šlo o dlouhodobou výstavu sladkovodních ryb v několika pronajatých akváriích v pronajatých prostorách Národní galerie v Praze. Tato praxe odporovala jak smyslu směrnice i zákona, tak zejména racionálnímu přístupu k věci samé
 
Oba zákony tak budou nově mít obdobnou základní definiční větu, že zahradu tvoří pozemky, případně i se stavbami a vybavením.

K § 23

 
Novelizace zákona o správních poplatcích je vynucena zavedením zpoplatnění žádosti o vydání licence (20 000,- Kč) a registrace (10 000,- Kč).

K § 24

 
Novelizován je též zákon o daních z příjmů v platném znění.

K § 25

 
Novelizace živnostenského zákona je vynucena tím, že provozování zoologických zahrad je navrhovanou speciální právní úpravou vyňato z režimu živnostenského zákona.

K § 26

 
Novelizace zákona o vysokých školách je vynucena tím, že existence botanických zahrad a sbírek muzeálního charakteru, které spravují vysoké školy, nemá oporu v zákoně o vysokých školách.

K § 27

 
Novelizace zákona o Akademii věd ČR je vynucena tím, že existence botanických zahrad a sbírek muzeálního charakteru, které Akademie spravuje, nemá oporu v zákoně o akademii věd.

K § 28

 
Účinnost je navrhována k XX. xx. 201., nejpozději však do začátku roku 2020.
 
 
 
V Praze dne XX. xx. 201.
 
 
předseda vlády
 
 
ministr životního prostředí

 

 

 

 



Komentáře k článku



Žádné komentáře

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Kolik je 2*3 (slovně) *  
* Povinné údaje jsou označené hvězdičkou