Zápis - 1. Pracovní skupina pro genofondy v BZ ČR

Zápis z první ustanovující schůzky Pracovní skupiny pro genofondy v botanických zahradách ČR dne 24.6.2016

Přítomni:

Andrea Kučerová (BÚ AV ČR, Třeboň), David Cigánek (Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), Jan Ponert (BZ HLMP), Jana Navrátilová (BÚ AV ČR, Třeboň), Jana Posslová (Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity), Pavel Sekerka (BÚ AV ČR, Průhonice), Tomáš Peš (Botanická a zoologická zahrada, Plzeň), Vlastík Rybka (BZ HLMP)

Omluven: Tomáš Hanzelka (ZOO Ostrava)

Místo konání: BÚ AV ČR, Průhonice

 

Program jednání:

 


 

Pracovní skupina se dohodla, že požádá o nominaci k účasti v pracovní skupině zástupce MŽP, AOPK, MZe a Genové banky VÚRV, která koordinuje zemědělské genofondy v ČR. Dopis připraví Pavel Sekerka s tajemníkem Unie.

Pracovní skupina požádá externí vědecké odborníky o spolupráci při přípravě Metodiky, není však nutné aby byli členy pracovní skupiny.

Další jednání pracovní skupiny proběhne na přelomu září a října v Plzni, termín bude zvolen elektronickým hlasováním.

Zákon o botanických zahradách připravuje prof. Damohorský s prezidentkou Unie, Věrou Bidlovou. Na základě jednání prof. Damohorského dostala Rada Unie dopis vyzývající k navržení témat pro Národní programy SFŽP. Jako vhodné se zástupcům skupiny jeví pokračování podpory Programu na podporu druhové diverzity neprodukčních rostlin, rozšířený tak, aby se ho mohly zúčastnit i jiné právní subjekty než v.v.i. Současně doporučuje použít definici botanické zahrady z připravovaného zákona o botanických zahradách (či z vymezení BZ ve stanovách Unie) s omezením na zahrady, které svoji činnost provozují již delší dobu (zamezení účelovému vzniku BZ soukromými subjekty).

 

Za genofond v botanických zahradách je možné považovat:

 


 

Pracovní skupina navrhuje následující témata:

 

Záchova planých exotických druhů vyžaduje vznik metodiky, vzájemná koordinace bude nejspíše složitá.

Při konzervaci planých kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin doporučuje využít při tvorbě národní metodiky metodiku německou a švýcarskou. U záchovy genofondu kulturních rostlin uvažovat o vzniku systému Národních kolekcí po vzoru Velké Británie či Holandska.

 


 

Účel genofondových sbírek je především konzervovat, ale podle možností by to měl být otevřený systém a tím pádem ponechána možnost poskytovat rostliny dalším uživatelům. A to především pro:

Komerční zahradnické pěstování a prodej kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin představuje řadu  legislativních a metodických problémů (především možné míchání populací). Do jejich vyřešení se  k zakládání nových zahradnických kultur Pracovní skupina staví spíše skepticky.

 


 

Konzervace genofondu produkčních kulturních rostlin náleží genobance VÚRV. Doporučuje větší spolupráci botanických zahrad středních zemědělských škol s touto genobankou.

Konzervaci památných stromů pracovní skupina nepovažuje za téma pro botanické zahrady.

Je nutné ověřit současný stav pěstovaných ohrožených a ohrožených druhů rostlin v botanických zahradách, včetně původu rostlin (řada rostlin je dlouhodobě pěstována s neznámým původem či s původem mimo území ČR). Proto připravíme dotazníkovou akci (interaktivně na webu), která bude rozeslána členům Unie. Výsledky budou sloužit jako podklad pro další jednání.

David Cigánek přislíbil, že na stránkách Unie BZ ČR zveřejní informace o pracovní skupině jako samostatnou záložku.