Rybník Labeška patří ke třem nějvětším vodním plochám v parku a je lemován také bujnou pobřežní vegetací.
V ní nalezneme např. šťovík klubkatý (Rumex conglomeratus), liánu opletník plotní (Calystegia sepium), rostlinu s fialovými květy z čeledi krtičníkovitých šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata).
Při vodních okrajích se také vytvářejí porosty vysokých ostřic a rákosin třídy Phragmito-Magnocaricetea s ostřicí pobřežní (Carex riparia), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), místy se zevarem vzpřímeným (Sparganium erectum) a puškvorcem obecným (Acorus calamus). Podobná společenstva se tvoří také při březích Botiče, kde navíc přistupuje i zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans) nebo kyprej vrbice (Lythrum salicaria). Na vodní hladině se vytvářejí společenstva vzplývavých rostlin třídy Lemnetea s okřehkem menším (Lemna minor) a zástupci rdestovitých, z nichž nejčastější je rdest kadeřavý (Potamogeton crispus).
Rybníky byly zakládány na místě jasanovo-olšových luhů svazu Alnion incanae, v kterých v podrostu na jaře převažují mnohé jarní geofyty (životní formy přezimující pupeny pod zemí) jako dymnivka dutá (Corydalis cava) – jinak v parku vzácná, sasanka hajní (Anemone nemorosa) nebo častý orsej jarní (Ficaria verna). Po smýcení se na nich vyvíjí náhradní vegetace pcháčových luk, jaká je k vidění na velkých plochách v nivě Botiče.
V okolí zastavení č. 28 můžeme pozorovat výrazný terénní zlom, kdy na vyvýšených místech se zachovala teplomilná společenstva s Trifolium medium, Galium verum a mechaté louky s Hieracium pilosella a Potentilla erecta. Na okraji cesty roste Potentilla reptans a Myosotis sylvatica. Níže pak při břehu přítoku Botiče se vyvinula ostřicová společenstva s ostřicí pobřežní (Carex riparia), o. ostrou (Carex acutiformis) a skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus).
rdest tupolistý
rdest vzplývavý
rdest vláskovitý
rdest světlý