Druhově bohaté nížinné lesy jsou dnes již vzácné. Byly vytěženy nebo naopak zbytky rezervací oploceny a opuštěny způsoby obhospodařování, které je prosvětlovaly a umožňovaly řadě rostlin přežívat pod tmavými korunami stromů. Dnes můžeme pozorovat tyto světlomilné druhy ve stinných dubohabřinách často jen na jejich okrajích podobně jako zde na svahu u cesty.
Ve svazích a na hlubších živinami bohatých lesních půdách se pak rekonstrukčně mapují (viz rekonstkruční mapa přirozené vegetace) a mnohdy i do dnes zachovaly dubohabřiny svazu Carpinion s častými druhy suťových a nížinných lesů, které jsou v parku občas k vidění jako udatna lesní (Aruncus dioicus), svízel lesní (Galium sylvaticum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), strdivka nicí (Melica nutans) nebo hrachor jarní (Lathyrus vernus). Místy nalezneme i kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) nebo konvalinku vonnou (Convallaria majalis), vzácněji svízel lesní (Galium sylvaticum) a hrachor černý (Lathyrus niger). Stromový zápoj tvoří dnes již jen prakticky habr obecný (Carpinus betulus) a místy lípa sdrčitá (Tilia cordata), oba výborně zmlazující.
habr obecný
lípa srdčitá