Nivní louky Dobřejovického potoka

Tam, kde unášivá schopnost vody byla velká, vyhlodává tok i dva metry vysoké stěny. Tam, kde je tok klidnější, ukládají se sedimenty a jsou pozvolna osidlovány vegetací, která je nápadně podobná vegetaci obnažených den v závislosti na tom, zda převažující složka je jemné bahno nebo hrubý štěrk či písek. Na obnažené plotně se obvykle usazuje hodně jednoletých druhů rostlin jako jsou rdesna (Persicaria maculosa, P. hydropiper, P. lapathifolia) anebo zástupci z čeledi silenkovitých jako ptačinec hajní (Stellaria nemorum), ptačinec mokřadní (S. alsine), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum). Vzácně zde roste žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus). Najdeme zde i vzácnější Myosotis sparsiflora. Na břehu potoků pak v porostech dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), místy zblochan řasnatý (Glyceria notata), dva druhy rozrazilů (Veronica beccabunga a V. anagallis-aquatica), řeřišnice hořká (Cardamine amara), a z trav oddénkatý psineček (Agrostis stolonifera) a trsnatá lipnice obecná (Poa trivialis) či sítina rozkladitá (Juncus effusus). Rostou zde i vrbovky jako Epilobium roseum, E. tetragonum, dále rukev bažinná (Rorippa palustris) a ve vlhkých lemech u cest dominují čistec lesní (Stachys sylvatica), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum),  krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum) a  krabilice zápašná (Ch. aromaticum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) a kakost bahenní (Geranium palustre), popenec obecný (Glechoma hederacea), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Ve svazích se pak vytváří přímo kapradinové nivy.