Potenciální přirozená vegetace je tvořena trvalými rostlinnými společenstvy, která by se vyvinula za současných stanovištních podmínek za předpokladu, kdyby zde nezasahoval člověk.
Výsledek mapování je tedy stálý, ale stojí a padá s autorským pojetím. Mapa potenciální přirozené vegetace Průhonického parku byla převzata z práce manželů dr. Roberta a dr. Zdenky Neuhäuslových otištěné v časopise Živa v roce 1985. Za zmínku stojí, že tato mapa velmi dobře odpovídá půdním typům, na které jsou vázány různé rekonstrukční jednotky. Jistou nápovědou jsou i druhy bylinného patra. U téměř každého zastavení pak upozorňujeme, na jakém stanovišti rekonstruované vegeatce se právě nacházíte.
Legenda:
1 - potoční olšiny a vrbiny
2 - mezické dubohabřiny
3 - mezofilní acidofilní doubravy
4 - suťové lesy
5 - acidofilní teplomilné doubravy na mělkých půdách
6 - sušší acidofilní doubravy
7 - komplex společenstev skalních výchozů a nezpevněných sutí
8 - komplex společenstev vod