Geologický podklad jsou kyselé algonkické břidlice, ale přesto zde rostou i náročnější vápnomilné druhy jako tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) nebo skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), o jejichž původnosti ovšem panují dohady.

Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) indikuje teplomilné doubravy, v nichž se spolu prolínají i druhy kyselomilné (acidofilní druhy) jako smolnička obecná (Lychnis viscaria) a na mělčích skeletnatých půdách jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) či šťovík menší (Rumex acetosella).

Vždy se na těchto stanovištích jedná o mozaiku s prosvětleným řídkolesem a dlouhodobým bezlesím. V rozvolněných porostech zde kromě dubu vystupuje světlomilná a nenáročná borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo keřovitý ptačí zob (Ligustrum vulgare), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) či nízký skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Z trav zde nejčastější roste lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo ostřice měkkoostenná (Carex muricata). Na výslunných stráních pak zaujme velká divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis).

Z důvodu značného sklonu svahů a účinku klimatu (velké rozpětí teplot během dne i roku) na takových stanovištích dochází k narušování hornin erozí, ke vzniku nejrůznějších rozpadů, sutí, skalních říms, štěrbin a plošin, kde nacházejí svůj životní prostor hlavně lišejníky i mechorosty. Na jaře zde skály pokryje žlutými porosty i vápnostřezná tařice skalní (Alyssum saxatile) vyrůstající ze spár hornin. Právě na těchto místech vznikala v parku alpína, a tak těžko dnes můžeme odhadovat původnost některých rostlin a dřevin.

skalník celokrajný

ptačí zob

 tařice skalní

 Poloha

N 49° 58,973'
E 14° 32,637'
383,6 m